SK - Zichovec 2:5
SK Stehelčeves – SK Zichovec 2:5 (1:2)
Že je Zichovec jiným týmem, než na co jsme zvyklí, bylo patrné již z předzápasových rituálů. Zatímco naši se teprve slézali na zápas, zichovečtí se již rozcvičovali na ploše a když se naši konečně uráčili jíti se převléknout dokouříce své cigaretky, hosté šli již roztrénovaní zpět do kabin. Snad pod dojmem nepřítomnosti hned tří klíčových hráčů jsem měl pocit, že se nám ani na hřiště nechce.
Nepřítomnost prakticky celé zálohy byla od prvních minut znatelná. Běhavější a fotbalovější soupeř nás uprostřed hřiště přehrával a zle zatápěl přetížené obraně. Přesto gól, který jsme inkasovai již v 9.min., byl hodně laciný. V tísni vyslaná šmudla M.Vokřála šla sice přesně k tyči, ale kutálela se dlouho vápnem, i tak byl Dlouhý u tyče pozdě. Za druhý gól ve 24.min. již mohla celá obrana, po rohu prošel míč ke vzdálenější tyči a zpětnou přihrávku dorážel L. Vokřál do prázdné branky. Oba zichovečtí hráči byli při rohovém kopu neobsazeni. V té době už jsme alespoň částečně srovnali krok, ale zápas se zdál být rozhodnut a obával jsem se debaklu. Naštěstí se nám po chvíli podařilo snížit a trochu přistřihnout rozjetému Zichovci křídla. Skvěle hrající Šubín (Marťo, doufám, že oceňuješ, že ho píšu s dlouhým i) přesnou přihrávkou vyslal Stehlíka po křídle, Jirka se dostal s míčem až k brankové čáře do vápna a po jeho poměrně těžké přihrávce snad kolenem snížil Kracík.
Ve všech dosavadních utkáních jsme zaspali vstup do druhého poločasu. Tentokrát tomu ale bylo jinak. Přidali jsme na agresivitě a kupodivu i na rychlosti, k výbornému výkonu se rozehrál v záloze Stehlík, který však neměl s kým kombinovat, protože ostatní záložníci byli plně vytíženi defenzivními úkoly a na útočení již nezbývaly síly. Rázem tu bylo vyrovnané utkání a v 70.min. jsme byli blízko vyrovnání. T.Kořínek však nenašel dostatek klidu, aby sám ve vápně zkrotil skákavý míč a poslal ho přímo brankáři do rukou. I přes to, že hosté i nadále působili fotbalovějším dojmem, začali se obávat o výsledek. Nemuseli. Co nedokázali sami, vypracovali jsme za ně. V 77.min. si Ševčík křikl o balón při dlouhého rozehrávce, pak však o něj přestal jevit zájem a Korbel měl v otevřené obraně pohodlnou cestu ke skórování. No, a o tři minuty později to dovršil Donoval, který si dlouho bohorovně pohrával s míčem, až o něj přišel a rázem jsme prohrávali o tři góly. Naše Poláčkovo snížení z penalty a posléze gól po krásné střele Hartmana byly jen kosmetické úpravy výsledku. A ještě k situaci kolem penalty. Hbitý Hutr (vždy hru svým pohybem oživí) pronikl do šestnáctky, kde byl zezadu zkosen. Někteří naši hráči, lavička a diváci se dožadovali vyloučení viníka a vše mělo ještě pozápasovou dohru v podobě ostré kritiky rozhodčího. Nebyl jsem si stoprocentně jist výkladem nového pravidla a tak jsem situaci nekomentoval. Rozhodčí však měl pravdu. Nové pravidlo o dvojím trestu jasně hovoří o tom, že pokud je ve vápně faul na červenou kartu, čemuž tak v tomto případě nepochybně bylo, a je nařízená penalta, uděluje se pouze karta žlutá. Chyba rozhodčího byla v tom, že neudělil ani žlutou a celou situaci nevysvětlil kapitánovi. Byl by klid.
Zápas nakonec tedy skončil pro nás hodně krutým výsledkem. Prohráli jsme sice spravedlivě, ale třemi hrubými individuálními chybami jsme to hostům hodně ulehčili. A tentokrát budu i, jak jsem slíbil, kritický. Při nepřítomnosti trenéra (přišel kvůli pracovním povinnostem později) přistupují někteří hráči k přípravě před utkáním nezodpovědně. Nepůsobí to nejlepším dojmem, když ignorují pokyn asistenta k odchodu do kabin a švejkovsky si ještě zapálí a ještě jsou při tom rádoby vtipní. Považuji to za nedůstojné a zbytečně si kazíme renomé. A myslím si, že i určitá nekoncentrovanost pak sráží náš výkon na hřišti.
https://souteze.fotbal.cz/zapasy/zapas/268124f2-a906-4e66-b273-91b9d3d0c8b3