Blevice - SK 2:4
Sokol Blevice – SK Stehelčeves 2:4 (1:3)
Protože jsem byl oslovený z několika stran, abych pokračoval po roční pauze ve svých postřezích, jsem opět tady připravený naštvávat nekompromisní kritikou své kamarády i ty, kteří mě zas až tak nemusí. Slibuji, že se budu snažit psát jen to, jak to vidím na hřišti já, odproštěn od subjektivních pocitů větších či menších sympatií k aktérům. A pokud někoho něčím naštvu, omlouvám se, ale budu psát jen to, co vidím svýma očima.
Po opětovném postupu do lll.tř. se hodně mluvilo o posilách. Tedy spíš někteří hráči či fanoušci měli pocit, že současný stárnoucí kádr na vyšší soutěž nemá. Jsem jiného názoru, tým v tomto složení, pokud nás nepostihnou zranění, může hrát ještě řadu let důstojnou roli i v této třídě. Samozřejmě je mi jasné, že potřebujeme mladé hráče a vůbec jsem nebyl proti, posílit nějakou hvězdou. Takže zpět k posilám. Rýsovalo se několik hráčů z hostouňského béčka. To měli být ty hvězdy. Jenže z toho sešlo, stejně jako z další avizované posily, kterou mi na jaře představil Tůča. Jenže za celé prázdniny se vůbec dotyčný neozval, usuzuji tudíž, že nemá zájem. Nakonec tedy největší posilou pro nás je to, že se k fotbalu vrátil Tóma Kořínek (odehrál již pár zápasů na jaře). Oprášili jsme také dva bývalé útočníky-zabijáky Kracíka a Skořepu a přišel mladý rychlík Hutr. No a pozitivní je také to, že se po půlroční pauze vrátili po zraněních dva naši klíčoví hráči Mišák s Jirkou.
V přípravě před sezónou jsme odehráli dva turnaje. V Dřetovicích jsme sice skončili poslední, ale odehráli jsme dvě dobré utkání (prohra na penalty s Dřetovicemi a těsná prohra s kvalitním Buštěhradem). Úspěšnější jsme byli na domácím poháru. Nejprve jsme oplatili prohru Dřetovicím a v utkání o první místo jsme ač nekompletní do 70.minuty vzdorovali kompletnímu Áčku okresnímu týmu Dubí. I přes nakonec vysokou prohru 0:5 jsem byl spokojený.
A teď k prvnímu mistráku v Blevicích. Na začátku sezóny je těžké tipovat, ale rozhodně jsme nepřijeli jako favorité. Naposledy nás v Blevicích jasně přehráli a podle loňských výsledků by měli patřit mezi to lepší. Navíc sestavě chyběli Nešvera a T.Kořínek. Sám jsem v bodový zisk nevěřil. Jenže utkání mělo jiný průběh. Od začátku jsme byli lepší, překvapivě pomalejší domácí nestíhali při našich kombinacích a poměrně snadno jsme se dostávali k zakončení. Hned v 9.min. ukázal Kracík, že nic neztratil ze svého čichu na góly a po Tučkově centru skóroval hlavou. Pak se do velké šance dostal Šubin, atakován obráncem však v koncovce přestřelil z malého vápna branku. Jenže pak postupně začali domácí přebírat iniciativu a také oni nevyužili obrovskou šanci. Po nastřelené tyči mohl blevický hráč doklepnout do prázdné branky. Vyrovnat se jim podařilo až v 32.min. Šikovný útočník Mrázek prošel trestuhodně z půlky celou obranou. Obdržená branka nás opět probrala k životu a do poločasu jsme dvěma góly Šubina strhli vedení na svou stranu.
Dalo se předpokládat, že na nás Blevice v druhém poločasu vlítnou. Bohužel se nám tento nápor nepodařilo eliminovat a hned ve 48.min. se na velkém vápně Šerák obtočil kolem Poláčka a přízemní střelou k tyči dal zápasu další náboj. Soupeř ožil ještě více a dlouho se hrálo jen na naší polovině. Obrana však fungovala dobře a v kritických okamžicích nás podržel Dlouhý několika výbornými zákroky. V těchto fázích zápasu byli domácí bojovnější, nikoli fotbalovější. Když jsme se vrátili ke kombinační hře, jasně jsme Blevice přehrávali. Po jedné z našich akcí došlo ke kuriózní situaci, která zápas vygradovala až k divadlu, které mám tolik rád. Po faulu na Šubina rozhodčí ponechal výhodu, kterou Martin využil ke vstřelení gólu. Domácí sice reklamovali jeho ruku, leč rozhodčí nekompromisně ukázal na rozehrání ke středovému kruhu. Po té šel situaci prokonzultovat se střelcem a i když ten ruku nepotvrdil, gól rozhodčí neuznal. A když jsme po chvíli vstřelili tentokrát již regulérní gól (Stehlík hlavou po Tučkově rohu) bylo o utkání rozhodnuto, i když domácí se snažili všemi možnými způsoby s utkáním něco udělat. Hlavním aktérem byl Tonda Tůma, který dostál své přezdívce – Tonda Tůma Blevice, vym…ná palice. Nejprve se snažil teatrálním pádem vykoledovat faul a v závěru utkání udeřil otevřenou dlaní Frýdla do krku. Po zápase měl nejdříve konflikt s Dlouhým a rozesmál mě hláškou: „Podívej se do zrcadla ty vopičáku“. Kdo ho zná, pochopí, co mě na tom rozesmálo. Prát se chtěl také s Houmrem po jeho dotazu: „Jak jste hráli Toníčku?“ Zmatený rozhodčí místo, aby zasáhl, vysvětloval všem své počínání kolem neuznaného gólu. Po té odjel bez uzavření zápisu, ve kterém jsou značné nesrovnalosti. Nakonec se naštěstí podařilo Tůmu zklidnit.
Na úvod hodně zajímavé a i poměrně kvalitní zápas se vším, co k fotbalu patří. Diváci se rozhodně nenudili. Je těžké vyzdvihovat někoho z našich hráčů, hráli jsme v kolektivním duchu a všichni podali výkon na hranici svých současných možností. Na některých je znát posun, ale konkrétní budu, až své výkony potvrdí v dalších utkáních.
Zápis naleznete na: https:// zapas/1db01727-a7e2-4c38-b9a0-6f46aa486a32souteze.fotbal.cz/zapasy/ a obsahuje pár nepřesností: první gól dal Kracík, kterého vystřídal Pázler někdy kolem 40.min. a Poláčka střídal v 60.min. Muller