Tak, a máme tu konec sezóny. A zdálo by se, že úspěšné. Pohybovali jsme se v poklidném středu tabulky bez sestupových starostí a i přes několik nepovedených utkání jsme hlavně na svém hřišti dokázali sbírat body i favorizovaným soupeřům. V tabulce jsme s dostatečným náskokem i před věčnými rivaly z Dřetovic, naším posledním soupeřem letošního ročníku. Takže k plné spokojenosti mě už chybí konečně Dřetovice porazit.

Jenže do utkání jsme nevstoupili zrovna v pohodě, míč měl na kopačkách spíš soupeř, ne díky svým kvalitám, ale protože veškeré naše pokusy o nějakou akci končili chybnou přihrávkou. Vyjímkou byla 6.min., ve které jsme se prvně dostali před soupeřovu branku, T.Kořínek prostrčil míč mezi slaboučkými obránci a technická střela Palova orazítkovala břevno. Podruhé jsme se dostali ke dřetovické brance v 18.min. Jenže špatně kopnutý roh odvrátili hosté za naši hodně otevřenou obranu až k půlící čáře. Tam mělo přijít důrazné přerušení. Nepřišlo a brejk dřetovický útočník proměnil na zasloužené vedení - 0:1. Paradoxem celého prvního poločasu bylo, že při naší přímo tragické hře v poli jsme před brankou Dřetovic byli hodně nebezpeční a ve 23.min. se nám podařilo vyrovnat. Po centru do vápna prostřelil Šubín Hasmana polo vysokou střelou. A protože v  podobné situaci se stejnými aktéry byl ve 35.min. úspěšnější dřetovický gólman, odcházelo se do kabin za nerozhodného stavu.

Do druhého dějství jsme nastoupili daleko lépe. Přestali jsme totiž tolik chybovat při rozehrávce a to stačilo k tomu, abychom začali soupeře přehrávat. Dokladem toho byly i dvě ukázkové akce. Ve 49.min. jsme se na pět rychlých přihrávek dostali přes celé hřiště a Šubínovo zakončení pod vybíhajícího brankáře (v půlce vystřídal Tintěra) vykopával obránce z brankové čáry a v 54.min. po podobné akci Šubínovu střelu Tintěra vyrazil a dobíhající T.Kořínek hlavou otočil průběh utkání. A naše vedení již bylo zasloužené, protože jsme na hřišti jednoznačně dominovali a měli i několik dalších šancí. Asi bychom utkání dotáhli do vítězného konce, ale zranění tří hráčů základní sestavy nás značně přibrzdilo v našich aktivitách. Do hry se vrátili i soupeři  a také oni měli několik menších příležitostí ke skórování. Potvrdit naše vedení však mohl v 83.min. hodně aktivní Šubín, ale přehazujíc brankáře přehodil i branku. A pak se opět potvrdilo okřídlené rčení o tom, že když nedáš... Z protiútoku jsme s potížemi dvakrát odvraceli na roh a po druhém hosté vzhledem k našemu mizernému prvnímu poločasu po zásluze srovnali na 2:2.

A tak jsme Dřetovice zase neporazili.

Střídání: 54.min Krejcar za zraněného Kellera

             63.min. Muller za zraněného Rejdíka

             75.min. Zelenický za zraněného Palova

Náš předposlední soupeř letošní sezóny Slavoj Kladno má na jaře nevídanou fazónu. Nic na tom nemění ani vysoká prohra s tuchlovickým béčkem v minulém kole, protože stateční tuchlovičtí nasadili do hry osm! áčkařů.

Roli favorita domácí plnili prakticky od první minuty. Měli hodně usnadněnou situaci tím, že jsme se museli obejít bez klíčového hráče defenzívy Pavla D a navíc po sedmi minutách opustil hřiště s nataženým svalem i jeho lehce zavirovaný bratr, a tak nás posadili do kolotoče s jednoduchým avšak velmi účinným programem, na který jsme neměli protihru. Rozehrávka po levé straně, křížný centr doprava na rychlého krajního záložníka do volného prostoru a centr na zleva si nabíhající útočníky. Takto jsme dostali hned dvě branky v 8. a ve 36. min. a jednu v obráceném gardu ve 28. min. Občas se kolotoč přeprogramoval na 2. program, ale i ten byl účinný. Levý krajní záložník se proháčkoval mezi několika hráči a buď zakončoval sám (40. min.) a nebo zpětnou přihrávkou našel volného spoluhráče na malém vápně (62. min.). Do vedení však šli domácí v 7. min. po naší velké chybě. Tuček ve vápně tak dlouho otálel s odkopem až musel odkopnout v tísni přímo na kopačky soupeře, který se uvolnil přes vysunující se obranu a přesnou střelou k tyči nedal Chrustkovi šanci. V 9. min. (to již za stavu 2:0)  nás potkala další tentokráte skutečná pohroma. Při skluzu Michala Kořínka na něj spadl soupeř tak nešťastně, že mu zlomil klíční kost. Paradoxně se to stalo téměř na týden přesně po roce těžkého zranění jeho bratra, který v tomto utkání poprvé od svého zranění nastoupil v základní sestavě. Za sebe i za celý mančaft přeji Michalovi brzké uzdravení a věřím, že bude fit na příští sezónu, protože je to pro nás klíčový hráč. I když to určitě není ten hlavní důvod, proč mu brzké uzdravení přeji. Jediná naše kloudná akce v prvním poločase přišla ve 39.min. Na křížný Havlátův centr Šubín nedosáhl.

Ve druhém poločase již domácí nebyli tak hladoví po gólu a také postupně prostřídali své nejlepší hráče, čímž se nám podařilo alespoň částečně se vymanit ze sevření a po nastřeleném břevnu naší branky se do šance dostal opět Šubín. Ve snaze prostrčit míč pod brankářem se s tímto srazil a jako třetí náš hráč nuceně odstoupil pro zranění. Jak domácí postupně prostřídávali, vyrovnávala se i hra a v 80 min. jsme snížili na konečných 6:1. Na dlouhý balón za obranu si naběhl Tuček a v klidu obstřelil brankáře. To jsme již hráli v deseti, protože chvilku před tím nedohrál kvůli křečím T. Kořínek a nebylo již kým vystřídat. Dlužno ještě podotknouti, že domácí neproměnili celou řadu výtečných příležitostí, takže výsledek byl pro nás ještě lichotivý.

Sestava: Chustek - Keller - Kořínek M., Rejdík, Poláček - Tuček, Stehlík, Kořínek T., Havlát - Šubín, Petr Donoval

Střídání: 7. min. Řezáč za Petra Donovala

             9. min. Müller za M. Kořínka

             56. min. Dlouhý za Šubína

Hodně nepříznivou bilanci  máme z posledních tří utkání, kdy nejenže jsme neuhráli ani bod, což by na hřištích silných soupeřů ani ostuda nebyla, ale skóre 2:17  to už je na pováženou. A čekal nás soupeř, který měl ještě teoretickou šanci na postup a na podzim nám nastřílel sedmičku.

Favorit také začal mírným tlakem, ale před brankou jsme byli důraznější my a ve 13. min. z toho také generovala první šance zápasu. Napadání několika hráči ve vápně soupeře vedlo ke získání míče, střela Palova po zpětné přihrávce bohužel netrefila zařízení. Do své šance (pokud se to vůbec šancí dá nazvat) se hosté dostali o 3.min. později. Střela po zemi z 20 m klouzla po hodně podmáčeném trávníku a brankář Dlouhý, který měl zakrytý výhled, byl na zemi později a míč mu proklouzl pod tělem - 0:1. K vyrovnání nám pomohl slabý brankář hostů. V 18.  min. svou chybu ještě napravil (lehkou střelu z dálky jen vyrazil před sebe a dorážku Stehlíka a Palova pokryl), vzápětí si na nepovedenou střelu Stehlíka jen sáhnul - 1:1. U této akce bych se na chvilku zastavil. Bylo to totiž přesně to, o co by se měl ve skvělé formě hrající Stehlík pokoušet častěji. Je schopný individuálně i přejít přes několik hráčů a zakončit. Nevím, jestli je to jeho přirozený smysl pro skromnost, či co, ale na můj vkus to zkouší jen velmi zřídka. Možná i proto hráč jeho schopností se mezi střelce zapisuje jen zřídkakdy. Ve 24.min. prokázal dobrou kopací techniku Poláček. Jeho TK jen zlehka prohrábl ježka naskakujícího Řezáče a ani akrobatický pokus Šubína na zadní tyči nebyl úspěšný. Poté opět převzali iniciativu hosté a stupňujícím se tlakem nás přišpendlili k našemu vápnu. V době největšího náporu si však na Dlouhého výkop až před sparťanskou branku naběhl Řezáč a obstřelil vybíhajícího brankáře - 2:1. Tradiční průběh většiny našich domácích utkání se opakoval. Po obdrženém gólu začínáme hrát fotbal, předčíme tahem na bránu i fotbalovějšího soupeře a obracíme skóre.

Také druhý poločas začali hosté tlakem. Proti naší soustředěné obraně se však nedokázali prosadit do nějaké významnější akce. Naše brejky byly nebezpečnější, hlavně díky již zmiňovanému výkonu brankáře Sparty. Několikrát neudržel míč v rukách po málo nebezpečných střelách a jen štěstí ho uchránilo před ostudou. To nás naopak náš brankář podržel v 61. min. (naše nedorozumění na půlce využil rychlý útočník k brejku do otevřené obrany a jeho střelu k tyči zlikvidoval Honza vynikajícím zákrokem) a také v 70. min. kdy dobře vykryl střelu z malého vápna. Třicet minut druhé půle nás soupeř válcoval, naše obrana se překonávala  v obětavosti stejně jako zraněný brankář (natažený sval na noze mu prakticky znemožňoval hrát nohama). Jen vyjímečně jsme se dostávali k brance Sparty, ale když už, tak to hořelo. Po půlhodině obléhání naší branky při jednom našem brejku vyslal takovou polostřelu - polocentr na branku Petr D. Dalekonosná střela se odrazila od vzdálenější tyče, po brankové čáře se dokoulela až ke druhé tyči a tam se dorážkou do prázdné branky zapsal premiérově do střelecké listiny Müller - 3:1. A tak nás ani nemuselo mrzet snížení z protiútoku. Na svědomí to měla dvojitá chyba v obraně a louže u postranní čáry ve které se zastavil míč Pavlovi D. - 3:2
Do třetice vynikajících okamžiků Dlouhého - po ruce Rejdíka lapil i pokutový kop. Tentokrát podmáčený terén pomohl trochu nám, protože střelec v rozhodujícím okamžiku podklouzl.


Sestava: Dlouhý - Pavel Donoval - M. Kořínek, Rejdík, Poláček - Tuček, Šubín, Stehlík, Palov - Petr Donoval, Řezáč
Střídání:  46. min. T. Kořínek a Keller za Řezáče a zraněného Tučka

              68. min. Müller za Šubína

Poprvé od doby co píšu své postřehy jsem musel vynechat a tak jenom zprostředkovaně. Za Lhotu nastoupilo několik hráčů ze základu Áčka (6-8 hráčů). První gól přišel ve druhé minutě a tento stav jsme  drželi až do minuty šedesáté.  Pak se to ale začalo sypat a konečných 8:0 je nejkrutější výsledek od legendárního tuchlovického přídělu 0:12 v poločasu, do kterého jsme nastoupili v osmi a bez  brankáře, jehož tenkrát zastoupil Karel Havlát a myslím, že toho dodnes lituje. I když je vlastně držitelem rekordu.

Švermov, i když se pohybuje ve středu tabulky je silný, ale nevyzpytatelný soupeř, který nás v posledních utkáních vždy přehrával, ale občas i ze Švermova se nějaký ten bodík přiveze. Jenže od prvního hvizdu bylo zřejmé, kdo je na hřišti pánem. Domácí nasadili zdrcující tempo, hráli nezvykle dynamický rychlý fotbal s přesnými přihrávkami  a během první desetiminutovky vysypali pět nebezpečných střel na naší branku. Pátá zazvonila o tyč z trestňáku ze 20m. Poprvvé jsme se dostali před jejich pranku až ve..... min. a byl z toho gól. Bohužel v naší síti. Na tři doteky od vlastní branky na švermovskou hvězdu Růžičku a ten sám proti brankáři zaváhá jen vyjímečně - 1:0. Tentýž hráč nás trestal, trestuhodně neobsazený,  i ve 23. min. po centru do vápna - 2:0. Po druhém gólu jsme alespoň opticky vyrovnali hru, ale za celý poločas jsme se dosteli jen dvakrát k zakončení po trestných kopech.

Druhý poločas začal pro nás sympaticky. Poprvé za zápas jsme kombinačně přehráli soupeře a po TK jsme byli blízko ke zkorigování nepříznivého stavu. Domácí nám však z protiútoku překazili veškeré naše naděje. Na křížnou střela z rohu velkého vápna špatně postavený Dlouhý nedosáhl - 3:0. V dalších minutách při nás stálo několikrát štěstí, minimálně tři domácí tutovky skóre neměnily, stejně jako naše v 18.min. Stehlík zatáhl po lajně, nacentroval na Šubína, který však v souboli s brankářem neuspěl. A  tak skóre změnil až protiútok po naší šanci. Pro víceméně náhodný odkop do našeho vápna si mohl Dlouhý v pohodě dojít, zůstal však přikovaný v brance a dobíhající švermovský útočník zvýšil na 4:0. Druhá polovina byla mnohem vyrovnanější než ta první a místy se i zdálo, že bychom mohli hrát i vyrovnanou partii. Tak tomu bylo hlavně ve čtvrthodině mezi čtvrtým a pátým gólem (dalekonosná ztečovaná střela Pavla D do protipohybu brankáře šla metřík vedle). Ten přišel po jednom nešťastně vypíchnutém míči k nohám soupeře, jenom nešťastném odskoku na půlce následoval rychlý protiútok s přesnou přihrávkou do otevřené obrany. Po pátém gólu vystřídal na švermovské straně Růžička a rázem se obraz hry změnil.Konečně jsme domácí přitlačili a vypracovali jsme si i nějakou šanci. 

Po utkání v Bělči jsme se vymlouvali na neregulérní terén, na co se vymlouvat po dnešku? Že by kvalitní trávník a nádherné fotbalové počasí více vyhovovalo domácím? Po utkání mi domácí hráči říkali, že z nás měli trochu vítr, že na podzim jsme je zkopali a teď jsme byli úplně bezzubí. To myslím přesně vyjádřuje dění na hřišti. Když už hrajeme proti fotbalovějšímu soupeři je potřeba přidat na bojovnosti a dát do hry srdce. To tentokrát chybělo. Jediný kdo vybočoval z řady je Rejdík. Srdnatě plnil své defenzívní úkoly a ještě se zapojoval do útočení. Několikrát suploval i za marné útočníky na samém hrotu sestavy.

Sestava: Dlouhý - Pavel Donoval - M. Kořínek, Rejdík, Poláček - Tuček, Šubín, Stehlík, Havlát - Keller, Petr Donoval
Střídání: 42. min. Řezáč za zraněného Petra Donovala

             45. min. Palov za Kellera

             70. min. Müller za Šubína

Po čtyřech utkání v řadě, ve kterých jsme nepoznali hořkost porážky, jsme cítili šanci i na půdě jednoho z favoritů Bělče, která naopak v posledních kolech nepodávala oslnivé výkony. Podle toho také vypadal úvod utkání. Zatlačili jsme soupeře a již ve 3. min. mohl skórovat Stehlík po průniku obranou až na malé vápno. Vyběhnuvší brankář v pádu vyrazil nohama. Jenže možná ten fakt, že soupeře snadno přehráváme, nám nasadil do hlav, že se nic nemůže stát. Nevaroval nás ani rychlý kontr do hodně otevřené obrany v 8 .min. který hasil až Chrustek. Posléze jsme vypracovali za domácí šanci sami. M. Kořínek odkopával ne příliš zdařile míč před dotírajícím útočníkem, „našel“ Poláčka na velkém vápně a ten hlavičkoval těsně vedle branky bezmocně přihlížejícího Chrustka. Toho to samozřejmě řádně rozezlilo a až do konce utkání spílal svým spoluhráčům ještě více než normálně. Nezklidnila ho ani naše šance v 15. min. Šubín skluzem centr do vápna neusměrnil do branky a po dvou dorážkách pálil Petr D. nad. To však již domácí byli na hřišti více vidět než my a také byli mnohem produktivnější a své dvě velké příležitosti v 18. min. a ve 24. min. zužitkovali. Na centr z autové čáry nabíhali hned tři neobsazení hráči a hlavička k tyči jednoho z nich byla nechytatelná – 1:0. A posléze po ztrátě míče na půlce našel křížný centr za vytaženou obranu hráče, který v poklidu obstřelil Chrustka – 2:0. Po obdrženém gólu jsme opět přitlačili soupeře, ale na těžkém terénu jsme klouzali o poznání více než domácí, vázla tím pádem přihrávka a naše kombinace byla hodně těžkopádná. No a ta produktivita! Po Stehlíkově střele z dálky klouzl míč na rozbahněném terénu před brankářem a jen se od něj odrazil k Petrovi D. Jeho dorážku klečící brankář vytáhnul semaforem, za který by se nemusel stydět ani Pavelec. Přímočařejší soupeř kontroval rychlými protiútoky. Ve 30. min. přehráli dva útočníci celou naší obrannou linii a oblouček přes Chrustka skončil těsně nad brankou.

I přes nepříznivý stav a mírnou převahu soupeře naděje stále žila. Zvláště když jsme hned z první naší akce ve druhém poločasu snížili na 2:1. Opět to byl Stehlík, který vypracoval příležitost Petrovi D. a ten obhodil brankáře domácích. Jenže se ukázalo, že to byla z naší strany labutí píseň. Bělečtí předváděli silový fotbal, vyhrávali všechny souboje a do konce utkání nás odsoudili do role statistů. Na 3:1 zvýšili v 61. min, když po sérii našich nepřesných odkopů ve vápně přišla zpětná přihrávka a přesná polovysoká střela k tyči a na 4:1 v minutě 65. Po rohu zasunul do prázdné branky neobsazený hráč na malém vápně. A mohlo být i mnohem hůř. Minimálně tři tutovky vychytal Chrustek a několik dalších šancí spálili domácí sami. Přesto jsme z Bělče odjížděli s celkem přijatelným výsledkem. V samém závěru utkání jsme připomněli divákům, že i my umíme hrát fotbal. Kombinace Stehlíka s Kellerem rozebrala obranu soupeře, následoval křížný centr na Tučka, který byl celkem zbytečně podražen (byl již hodně ze střeleckého úhlu) a Poláček z penalty snížil na 4:2.

Tak a je to. Po úspěšné sérii nás Běleč posadila na zadek do bláta na jejich hřišti. Darebný výkon a možná i trochu nechuť porvat se s nepříjemným tvrdým soupeřem. I když třeba Michal Kořínek se s nejlepším hráčem domácích srdnatě rval celý zápas. Nakolik relevantní je výmluva, že většina domácích měla na neregulérním terénu lepší obutí?

Sestava:Chrustek – Pavel Donoval -  M. Kořínek, Rejdík, Poláček – Palov, Stehlík, Tuček, Havlát – Petr Donoval, Šubín

Střídání: 45. min Krejcar a Řezáč za Havláta a Rejdíka

             66. min Palov za Kellera

             70. min Müller za Šubína

Pokud jsem minule psal, že k utkání jsme shlíželi s obavami, tak o utkání se Svinařovem to platilo dvojnásob. Bez Donovalů, Havláta a Dlouhého (všichni v zaměstnání), Nešvery (začala mu atletická sezóna), a s nejistým  startem Ševčíka a zraněného Šubína byl pokyn od trenéra jasný - přišel jsem na hřiště s kopačkami... Naštěstí se letos poprvé objevil Palov, obětavě nastoupil Šubín a na soupisce se také objevilo jméno Tomáš Kořínek! Takže  má premiéra po 21 letech se, díky Bohu, nekonala.

Obě mužstva se na úvod presentovala po gólové šanci. Ve 3.min. hosté zahrávali roh a po naší minele se dostali ke střele z malého vápna a na druhé straně v 8.min. Stehlík zatáhl středem hřiště, přesně přihrál Tučkovi, který přestože si míč šteloval hodně dlouho nastřelil tyč. Od hostů hrozilo nebezpečí především z levé strany od rychlého záložníka a díky tomu se také ujali v 11.min. vedení. Hostující hráč přesprintoval Ševčíka a nadýchaným milimetrovým obloučkem přes Poláčka našel spoluhráče na malém vápně - 0:1. Dlužno podotknouti, že to nebyl první protiútok, při kterém naše ofenzíva propadla. Obdržený gól naše hráče trochu nakopl a v 19.min. velice velmi zdařile zahrál  TK Poláček a Šubín rybičkou vyrovnal. Jelikož jsem ho před zápasem popíchl, že nohou nemůže (kvůli zranění) a hlavou neumí, byla první jeho starost, jestli jsem dobře viděl. Vyrovnaná podobně jako skóre byla i hra, a také šance se vyrovnaně střídaly na obou stranách. Ve 26.minutě byli na tahu hosté. Míč opět propadl obranou a dobíhajícího hráče nohama vychytal Chrustek. Podobnou šanci měli i ve 31.min., Chrustek však vytáhl zázračný zákrok a opět dokázal svůj skvělý postřeh. Jen kdyby neměl tak neadekvátně hlasitý projev vůči spoluhráčům. Kontrovali jsme po individuální akci nejlepšího muže na hřišti Stehlíka, jenž našel Řezáče na velkém vápně a na jeho nekompromisní střelu neměl svinařovský brankář pražádnou šanci. Teprve opakovaný videozáznam objevil nepatrnou teč Tučka, který tak k zápisu do střelecké listiny přišel jak slepý k houslím. Do kabin sice jdeme s vedením, ale hosté jsou velice nebezpeční především při standardních situacích díky hbitým a urostlým útočníkům.

Druhý poločas se hrál již více v naší režii, především díky již zmiňovanému  Stehlíkovi, který také vypracoval  pro Řezáče velkou šanci v 54.min., když si v kombinaci pomohl se Šubínem. Nadále jsme ohrožovali soupeřovu branku především dalekonosnými střelami, nejnebezpečnější z nich byla Řezáčova 66.min., kterou brankář jen z obtížemi vyrazil před sebe. Nadvakrát se ještě snažil dorazit Tuček. Tomu se povedl posléze i TK ze20m. Zakroucená střela ke vzdálenější tyči mířila přesně pod šibenici, postrádala však razanci a brankář jí vyškrábl na roh. Také při akci Řezáče byl nejfrekventovanější muž hostů na místě. Náš útočník si prostrčil skákající balón mezi obránci hrudí, dostal se však moc blízko k brankáři a nestačil již zakončit. Množství nevyužitých šancí, až jsem si říkal, aby nás to nemrzelo. Pro nás hodně očekávaný okamžik přišel v 83.min. Na hřiště přišel po jedenácti měsících Tóma Kořínek. Moc se mu sice na hřiště nechtělo a asi kdyby nechybělo tolik hráčů, ani by ho to nenapadlo, ale hned jeho první střet s míčem byl tvrdý souboj o míč a pro něj vítězný. Vítězný je pro něj už samotný fakt, že může hrát a všichni mu určitě přejeme hodně fotbalových radostí.

Sestava: Chrustek - Keller - M. Kořínek, Rejdík, Poláček - Krejcar, Stehlík, Tuček, Ševčík - Šubín, Řezáč

Střídání:  45.min. Palov za Ševčíka

              67.min. Müller za Šubína

              83.min. T. Kořínek za Krejcara

Do Vinařic jezdím rád. Pohodoví hráči, inteligentní diváci, rovné hřiště (převýšení jen 6 metrů). Tentokrát se k tomu přidala psí zima podpořená nepříjemným větrem, foukajícím do kopce, čímž se srovnávalo převýšení. Na rozdíl od minulého utkání ve Vinařicích, ve kterém jsme si definitivně zajistili před rokem postup, jsme mohli hrát v poklidu. Jenže s tím poklidem jsme to z počátku hodně přehnali . Nechali jsme domácí hrát a po dvou třech menších šancích jsme v 8.min. prohrávali 1:0. Na nepříliš prudkou střelu z 25m téměř do středu branky Chrustek vůbec nezareagoval. Gól nás naštěstí probral z letargie a najednou se situace obrátila. A naše aktivita brzy přinesla své ovoce. V 10.min. našel Stehlík kolmou přihrávkou Šubína, který se obtočil kolem obránce a střelou k tyči překvapil Detvianského očekávajícího spíš přihrávku – 1:1. Ve 14.min. využil své rychlosti Nešvera, upláchl všem po straně a místo přihrávky na nabíhající spoluhráče vystřelil z dálky a míč orazítkoval břevno. Další tutovku jsme měli ve 20.min. Pavel D. si naběhl na Poláčkův roh a hlavičkoval těsně nad. Domácí ale nechtěli zůstat pozadu a ve 23.min. zkopírovali naši předchozí akci naštěstí se stejným výsledkem. Vinařičtí měli častěji míč na kopačkách, ale obrana hrála dobře a útok byl nebezpečný. Nejvíce se do šancí dostával Petr D, až z toho byl celý seriál na pokračování s názvem jak Dony na Detviána nevyzrál. První díl – 32.min.(sólo ze strany zlikvidoval brankář nohama ) Druhý díl - 33.min. (totožná situace, Petr obstřelil brankáře i s brankou). Třetí díl - 34.min. (střela z dálky nad). Poslední šanci v poločasu měli domácí. Překvapivě rozehraný roh do strany, posunutí míče do vápna a střela. Chrustek napravil svou chybu z prvního gólu.

Do druhého poločasu vtrhli domácí podobně jako do prvního, naštěstí pro nás bez gólového efektu. Hru jsme postupně vyrovnali a v 66.min. přišel nejzajímavější úsek utkání. Nejprve Nešvera zatáhl až k rohovému praporku, tam přešel přes dva hráče a v rozhodujícím okamžiku špatně přihrál, rychlý protiútok zakončoval domácí útočník střelou nad a pak následoval jeden z nejkurióznějších gólů, které jsem kdy viděl. Chrustek vykopával míč s pomocí větru až na velké vápno soupeře a díky tvrdému povrchu míč přeskočil špatně vyběhnuvšího brankáře a do prázdné branky dorážel na brankové čáře Petr D. čímž ukradl Chrustkovi skórování – 1:2. Dlužno podotknouti, že podobně přeskočil míč Chrustka v prvém poločase jen jsme měli víc štěstí. Dlouho jsme drželi vedení, domácí hodně tlačili, ale do větší šance se prakticky nedostali. Přesto se jim povedlo vyrovnat v 79.min. Přízemní střela z 25m překvapila Chrustka, který opravdu dnes neměl svůj den. V závěru utkání pokračoval seriál Dony vers. Detvián čtvrtým (v 81.min Dony obral obránce o míč při rozehrávce ale na Ondru opět nevyzrál) a pátým dílem (v 88.min. skvělý postřeh brankáře při střele z bezprostřední vzdálenosti). Mezi tím domácí skórovali, naštěstí z ofsajdu.

Škoda. Byli jsme hodně blízko k vítězství, ale bod z venku je také dobrý. Navíc z velmi kvalitního a zajímavého utkání, což potvrdil i rozhodčí Rubeš. Svěřil se, že takhle kvalitní utkání ve lll.třídě už dlouho neviděl.

Sestava: Chrustek – Pavel Donoval – M. Kořínek, Rejdík, Poláček – Nešvera, Stehlík, Tuček, Havlát – Šubín, Petr Donoval

Střídání: 55.min. Keller za Šubína (Pavel se skvělě uvedl, prvním zákrokem si vykoledoval ŽK)

Hostouňská rezerva má větší ambice než hrát lll. třídu. To příchozí pozná už při vstupu na stadión. Hlasitá reprodukovaná  hudba na podporu rozcvičujících se atletů, zatímco přihlížející soupeř zatím ještě v civilu dokuřuje své před zápasové cigaretky...

A na hřišti to vypadalo podobně, vtrhli na nás jak uragán a v 7.min už vedli po akci, kterou v průběhu utkání předvedli několikrát ( např. v 17.min. si Chrustek připsal další skvělý zákrok) . Akce zleva, pravý útočník se stáhne na prostředek a na křížnou přihrávku si do volného prostoru naběhne z půlky hodně rychlý záložník a zakončuje sám proti brankáři. V průběhu prvního poločasu na to dobře zareagoval trenér přehozením našich krajních záložníků a Nešvera v rychlosti asi nemá v okrese konkurenta a zbytek zápasu si tuto situaci pohlídal. Svou rychlostí platila naše nová akvizice na soupeře i dopředu. Hned po rozehrávce po obdržené brance upláchnul po lajně a přihrávkou našel volného Petra D. Ten však sám před odkrytou brankou míč vůbec netrefil. Byla to asi největší naše šance v úvodním dějství, i když dobrých okamžiků směrem dopředu jsme měli víc, hlavně díky již zmiňované rychlosti Nevšvery. Žádnou jsme však nedotáhli kvůli zbrklosti až do konce. Domácí však byli lepší. Přehrávali nás hlavně uprostřed hřiště, kde jsme hodně chybovali v pomalé a nepřesné rozehrávce. Hodně míčů jsme ztratili i trošku ledabylou rozehrávkou obránců, kteří pak udiveně kroutili hlavami nad důsledným forčekinkem útočníků Hostouně. Že náš prapor stále se ctí třepetal ve svěžím jarním vánku tak bylo především díky výborným zásahům Chrustka ve 27. a 33.min po těžkých střelách z bezprostřední vzdálenosti. Ve 34.min. nás po závaru před brankou zachránila tyč a posléze Šubín nadzvedl střelu z chumlu těsně nad. Kapitulovali jsme až ve 40.min. po brejku a přízemním centru do vápna zavěsil Rejdík před nabíhajícím útočníkem. Konečně dal Paži gól v mistráku, příště by to ale mohl zkusit do sítě soupeře (promiň Pavle, to jsem takhle musel napsat, mí čtenáři to tak chtěli). 

Druhý poločas začal ve vlažnějším tempu, díky zlepšení zálohy jsme vyrovnali hru  a také obrana měla po vystřídání hodně dobrého útočníka snadnější úlohu. Po čtvrthodině přišla série tří rohů, se kterými jsme si s přehledem poradili a tak nebezpečná byla až 66.min. Po TK hlavičkovali domácí těsně nad. A nevyplácí se podceňovat soupeře, který se dlouho jeví jako celkem neškodný. První varování přišlo v 67.min. Poláček vystihl přihrávku na půlce, posunul na Kellera, který postupoval až na velké vápno a tam, nevěda co s míčem vystřelil a trefil břevno! Domácí se nepoučili. 71.min. po TK Pavla D téměř z půlky propadl míč na malé vápno a Petr D posunul do branky - 2:1. To hostouňské trochu probudilo k životu a během pěti minut třikrát nebezpečně vystřelili mezi tyče. Chrustek je však na brankové čáře skvělý. A pak přišel nejdiskutovanější moment utkání. Nešvera pronikl do vápna, obešel i posledního hráče soupeře a ten ho zezadu poslal k zemi krásným hokejovým bodyčkem. Píšťalka ne nestranného rozhodčího Souseda však zůstala němá. Nepřekvapilo mě to. Znám ho.

A tak jsme odjížděli s prázdnou a s pocitem křivdy. Mohli jsme také odjíždět s přídělem, protože Hostouń byla lepší a zvítězila zaslouženě, ale také jsme mohli domácím sebrat bod, což jsem si přál už jen za ty posměšné poznámky na naší adresu, které jsem si musel vyslechnout mávajíce před "sektorem domácích".

Sestava: Chrustek - Pavel Donoval -  M. Kořínek, Rejdík, Poláček - Tuček, Šubín, Stehlík, Nešvera - Keller, Petr Donoval

Střídání: 57.min. Krejcar za Tučka

V prvním jarním domácím představením jsme přivítali tuchlovickou rezervu, na jejímž hřišti jsme triumfovali na podzim vzhledem k průběhu utkání neuvěřitelným výsledkem 4:0. Tuchlovičtí rychlí a technicky dobře vybavení mladíčci nás jednoznačně přehrávali v poli a my dávali góly. A protože se hosté pohybují v hodně spodních patrech tabulky, očekával jsem podobný průběh a výsledek i v tomto utkání. Trochu mi však zatrnulo, když se na hřišti objevil Ládík Froněk, nevlastní to syn našeho bývalého hráče Mouchy. Pozornější zúčastnění si jistě všimli, že za nás již několikrát nastoupil v přátelských utkáních, naposledy při oslavách devadesátin SK loni na jaře. A mé obavy se naplnily, právě on byl tím pověstným jazýčkem na vahách utkání.

Poklidný a opatrný začátek utkání narušili hosté již v 6.min. To jejich záložník pronikl jak nůž máslem celou naší obranou a jeho průnik bravurně zlikvidoval až Chrustek. Jenže z následného rohu se podařil hostům centr na malé vápno a Froněk, byť stoper, úřadoval poprvé – 0:1. Z vedení se však hosté radovali jen pár minutek. Pavel D pohotově rozehrál faul na našem velkém vápně, překopl nepřipravenou obranu, za kterou si naběhl jeho o něco rychlejší bratr a ten přehodil vybíhajícího brankáře – 1:1. Po divoké pětiminutovce se hra opět zklidnila, ofenzívní snahy obou mužstev s přehledem likvidovali bezchybní stopeři a tak i přes celkem kvalitní hru se do šancí dostávali oba týmy jen sporadicky - ve 28.min Petr D vybojoval míč při rozehrávce hostů, na jeho centr do vápna však Tuček nedosáhl, na druhé straně vyškrábl z šibenice TK z rohu velkého vápna Chrustek (exekutor, kdo jiný než Froněk). A pak přišla druhá divoká pětiminutovka. Ve 41.min byl ve vápně k neudržení Petr D a zastavený byl jen za cenu faulu (možná trochu přísné posouzení hodně úzkostlivého, ale přesného rozhodčího Bázlera. My, co ho známe z futsalu, jsme museli být jeho výkonem mile překvapeni). Penaltu bezpečně proměnil Poláček – 2:1. Ovšem do šaten se šlo za nerozhodného stavu. Froněk se zmocnil míče před vlastním vápnem, proběhl přes celé hřiště a skrytou křížnou polovysokou střelou mezi dvěma obránci překvapil Chrustka, který vůbec nezareagoval – 2:2.

Druhý poločas započal jednoznačně v režii hostů. Jejich záloha přehrávala naší a přetížená obrana chybovala a vše zákonitě vyústilo po několika šancích ve vyrovnání. V 51.min prošel hostující hráč mezi třemi obránci od autové čáry do vápna, otočil se kolem Pavla D a když ucítil jeho nohu naq své takticky upadl. Stejně přísnou penaltou šli hosté opět do vedení – 2:3. Ani tentokrát se na vyrovnání nečekalo dlouho. Za 3.min gól podobný našemu prvnímu jak přes kopírák – dlouhý nákop Nešvery za obranu a Petr D obhazuje vybíhajícího brankáře – 3:3. Poslední čtvrtina utkání patřila nám, i když držení míče bylo určitě na straně Tuchlovic. V 71.min vystihl nepřesnou rozehrávku na půlce Šubin, pronikl až do vápna, kde se kličkou zbavil brankáře, ale již atakován Froňkem nezakončil přesně. V posledních minutách jsme již opanovali hru jednoznačně a dostali se do několika gólových šancí – zblokovaná střela Šubina z otočky, průnik Petra D a jeho prostřela – polocentr, které však zůstaly nevyužity a tak utkání skončilo spravedlivou remízou, se kterou však hosté byli spokojenější.

Sestava: Chrustek – Pavel Donoval – Poláček, Rejdík, M. Kořínek – Havlát, Šubin, Stehlík, Nešvera – Petr Donoval, Tuček

Střídání: 52.min Řezáč za Havláta

             75.min Keller za Nešveru

             82.min Dlouhý za zraněného Řezáče

Tak konečně jsme se dočkali. Po dvou odložených kolech kvůli nepřízni počasí nás čekalo nepříjemné utkání v Lidicích. Máme v paměti dvě poslední utkání, které byly hodně vyhecované. Domácí jsou sice beznadějně poslední, ale v případě jejich vítězství by se k nám přiblížili na 7 bodů, což není nezlikvidovatelný náskok. Jediné naše přípravné utkání s účastníkem OP Libušínem nám sice vyšlo (5:3), ale to bylo již před čtyřmi týdny a od té doby se čeká, až se umoudří počasí, které zdaleka nebylo ideální a fotbalové, což letošní jaro již nikoho nepřekvapuje.

Co naopak překvapilo, byl způsob, jakým jsme vlétli do začátku utkání. Převyšovali jsme domácí ve všech směrech. V rychlosti, kombinaci, nápaditosti a hlavně v sebevědomí. Již v 7. min jsme šli do vedení pro domácí hodně nešťastným gólem. Nepodařená střela Šubína prošla brankáři mezi nohama. Pravda je, že našeho střelce nechali lidičtí trestuhodně osamělého ve vápně, takže si o trest vlastně řekli. Druhý náš gól, mnohem hezčí a po fotbalovější akci nám nebyl uznán pro údajný ofsajd a tak se na zvýšení skóre čekalo do 33 .min. Co na domácí platilo po celý zápas byl presink při rozehrávce a nejvíce v téhle disciplíně vynikal pohyblivý Tuček. Také před druhým gólem vybojoval míč a Petr D. se presentoval nádhernou střelou pod vzdálenější vingl. Tentokrát domácí brankář neměl nejmenší šanci. Ke třetí brance jsme měli blízko kolem 40. min, kdy jsme dostali soupeře pod drtivý tlak. Střelu Rejdíka vytáhl brankář na roh a po něm přišlo několik závarů, které Lidice se štěstím ustály. Z domácích aktivit v prvním poločase zaujaly pouze dvě střely ze střední vzdálenosti, které však netrefili branku.

Také druhou půli jsme začali tlakem a několika menšími šancemi. Největší měla naše nová akvizice Nešvera (hrál výborně a je skutečným přínosem pro mančaft), přetažený míč z rohu jen lehce tečoval. V 57. min ukázal svou sílu Řezáč. Díky svému důrazu odstavil tělem svého strážce a postupoval sám na brankáře. Jeho lob však skončil nad břevnem domácí branky. Pak následovala jediná pořádná šance Lidic. Kolmicí za obranu se domácí dostali do přečíslení a centr před branku neposedně poskakoval mezi dvojicí útočníků. Jejich snahy přerušil bezchybný Pavel D., jenž se může po právu chlubit titulem nejlepší hráč roku 2012. A tak se v poklidu utkání dohrávalo, hlídali jsme si výsledek a občas jsme nebezpečně zahrozili. A přeci jsme se dočkali trochy vzruchu. V 75. min opět důrazný Tuček vybojoval míč a přihrál na stejně důrazného Řezáče a jeho střelu vytáhl rukou domácí obránce. ČK a penalta musely následovat a exekutor Poláček upravil na konečných 0:3. Další neuznaný gól pro ofsajd zmiňuji již jen tak mimochodem.

Lidice tentokrát nebyly silným soupeřem a tudíž nelze náš dobrý výkon přeceňovat. Přesto je potřeba chválit za bojovný zdravě agresivní projev vůči soupeři a naopak za pohodu a pozitivní energii, která z mužstva vyzařovala. Nutno je však ve stejném duchu pokračovat i proti silnějším soupeřům a pak bychom se mohli dočkat i lepších zítřků.

Sestava: Chrustek – Pavel Donoval – M. Kořínek, Rejdík, Poláček – Nešvera, Šubín, Stehlík, Havlát – Tuček, Petr Donoval

Střídání: 52. min Řezáč za Havláta

             63. min Krejcar za Šubína

             87. min Dlouhý za Petra Donovala

Ve druhém dohrávaném jarním kole jsme přivítali třetí tým tabulky rezervu Velké Dobré, která při slabších jarních výkonech lídrů skupiny Hostouně a Bělče cítila šanci na postup. Navíc Doberští na jaře ještě neztratili a vítězné tažení určitě nechtěli přerušit na hřišti nějaké Stehelčevsi. Jenže naši  po delší době kompletní také mají celkem slušnou jarní sérii.

Utkání začalo celkem vyrovnaně, z naší strany zaujalo především bodlo Rejdíka z velkého vápna, hosté měli velkou šanci v 11.min. Na centr do malého vápna Chrustek nezareagoval, na  hlavičku naběhnuvšího útočníka však ano. Doberský stroj postupně nabíral na očekávaných obrátkách a jejich tlak rostl minutu od minuty až vygradoval k vedoucímu gólu. S míčem postupujícího útočníka nezastavil ani Pavel D, jen ho zahnal do strany a oblouček přes vybíhajícího Chrustka rozvlnil síť. Po utkání se hráč přiznal, že centroval na druhou stranu na volného spoluhráče – 0:1. Je to pomalu jarní tradicí, že na začátku utkání dostaneme gól abychom v zápětí srovnali. Také tentokrát tomu tak bylo. Opět skvělý Stehlík založil akci ve středu hřiště, přihrál Tučkovi před branku,  Honza se chladnokrevnou kličkou zbavil vybíhajícího brankáře a skóroval do prázdné branky – 1:1. To notně přibrzdilo doberský stroj a hosté najednou nevěděli jak dál. Blízko ke skórování jsme byli i ve 24.min. Kellerovu střelu hlavou po rohu vyhlavičkoval soupeřův obránce z brankové čáry na roh, po kterém tentýž jak přes kopírák zachránil po střele Pavla D. Velké problémy dělal hostům ve předu Šubín, několikrát se uvolnil, ale hendikepovaný zraněnou nohou vždy místo střely musel hledat spoluhráče. Až ve 28.min. zvolil jiné řešení. Jakoby si vzpomněl na žákovská léta, kdy i nejlepší soupeře převyšoval rozdílem třídy, prokličkoval mezi třemi obránci a zastrčil do branky podél brankáře – 2:1. Zbytek poločasu celkem svižného utkání se hrál nahoru – dolů, většina akcí byla zakončená a z mého pohledu bylo na co se koukat (doberští diváci to viděli jinak, ale když se prohrává s papírově slabším soupeřem tak se to svádí na leccos). V posledních minutách nás hosté zatlačili, ale bez viditelného efektu.

Také druhý poločas začal v doberské režii a hned ve 48.min. mohli hosté vyrovnat. Nenápadný oblouček z velkého vápna skončil na břevně. O poznání nápaditější byla jejich akce v 57.min. TK  ze strany prodlužovali hlavou do malého vápna a tam útočník důrazně tísněn M.Kořínkem střílel dlouhou nohou vedle. Určitě největší šance hostů v zápase! Jinak se ale naše defenzíva soustředěně bránila tlaku soupeře a tak paradoxně jsme se do šancí dostávali více my. A především díky Stehlíkovi. V 64.min. sám pronikl přes obranu, střela v tísni mu však odskočila a vzápětí vysunul rychlého Petra D po lajně a na jeho krásný centr byl Tuček o půl hlavy menší. V 67.min. vyztužil střed zálohy T.Kořínek a jeho příchodem se hra vyrovnala.  Po třech minutách na hřišti zakončoval po akci Palova nad. A velice aktivní Tóma byl i u třetí naší branky v 83.min. Jeho sraženou střelu Havlát napálil z první před Palova a ten pojistil naše vítězství – 3:1

Další vítězství, které se moc neočekávalo, se zrodilo díky nezměrné bojovnosti celého mančaftu, kterou jsme eliminovali fotbalovějšího soupeře. Jako velký přínos do budoucnosti vidím výkon Tómy, který na hřišti určitě nejvíc chybí Stehlíkovi.

Chrustek – Pavel Donoval – M. Kořínek , Rejdík, Poláček – Krejcar, Stehlík, Tuček,  Petr Donoval, - Keller, Šubín

Střídání: 45.min. Palov a Havlát za Šubína a Krejcara

             67.min. T. Kořínek za Petra Donovala

Trochu s obavami jsme odjížděli k prvnímu dohrávanému utkání do Hřebče proti tamní rezervě. Bez dvou klíčových hráčů bratrů Donovalů, proti soupeři, který hodně spoléhají na podporu hráčů A-mužstva, přednímu týmu l.B třídy.

A proti nám jich nastoupila do pole polovina. Sice měli v nohách dopolední utkání, ale na jejich pohybu to vůbec nebylo k poznání. Povětšinu utkání převyšovali naše hráče nejen technicky, ale především právě výborným pohybem. Jenže tohle platilo jen pro středovou řadu a útok, nikoli pro obranu. I proto jsme trochu překvapivě šli do vedení my a to již ve 3.min. Jednoduchou kombinaci zakončenou překvapivou patičkou Šubína na Nešveru a ten v klidu obstřelil brankáře. Domácí gól hodně zaskočil a tak se očekávaný úvodní tlak nekonal, do šancí jsme své protivníky pouštěli my vlastními chybami. Největší z nich měli po minele Poláčka na půlce, rychlý domácí útočník přesprintoval i Kellera a snažil se obstřelit Chrustka. Toho však utkání zastihlo v excelentní formě a konečky prstů vyškrábl na tyč (7.min.) Postupně se však dostávali do hry a již ve 13.min. domácí vyrovnali.  Hřebečský tlak po srovnání skóre narůstal a obrana místy nevěděla, kde jim hlava stojí. My jsme spoléhali na brejkové situace a po jedné z nich se octl Šubín v pokutovém území proti pomalému stoperu domácích. Ten ho zastavil jen za cenu faulu, kterou opět s přehledem proměnil Poláček. Také další brejkovou situaci řešili ve 26.min.  domácí faulem. TK zahrál Tuček na malé vápno na Stehlíka a jeho střelu hlavou vyboxoval nad. Namále jsme měli v 31.min.  Centr ze strany do vápna srazil někdo z hráčů na Kellerovu ruku a rozhodčí nekompromisně nařídil penaltu také proti nám. Exekutor však poslal míč vedle Chrustkovy svatyně. Nadále jsme drželi s domácími krok a před brankou domácích jsme byli hodně nebezpeční. Tutovku měl ve 36.min. velmi dobře hrající Krejcar, Havlát zamotal na lajně hlavu sérií zasekávaček a přesně mu nacentroval na nohu a také domácí brankář předvedl své umění. Teprve koncem poločasu se podařilo hřebečským přitlačit nás před naší branku a jen díky dvěma pohotovým zákrokům Chrustka jsme odcházeli po vyrovnaném průběhu do kabin s náskokem.

Druhý poločas začal obrovským tlakem domácích, pálili jak u Verdunu, ale spíš než naší branku ohrožovali  stromy za cestou. Hodně střel zblokovali skvěle a obětavě hrající obrana, životní zápas odehrál Poláček, a když už náhodou něco prošlo, Chrustek se překonával. Výsledkem bylo, že domácí s přibývajícími minutami hráli více a více nervózněji a zbrkle zahazovali jednu příležitost za druhou. Naši se ještě prezentovali dvěma šancemi Šubína kolem 75.min a především dvěma šancemi Tučka již v prodloužení. Nejprve odvážně pronikl až na malé vápno a pálil těsně nad a posléze se mu nepovedlo dorazit brankářem vyraženou střelu do prázdné branky.

Překvapivé ale o to sladší vítězství proti fotbalovějšímu soupeři se zrodilo jen díky obětavé hře celého týmu. Určitě jsme také měli notnou dávku štěstí, ale tomu jsme šli naproti tím, že jsme do hry dali více srdce, než v závěru hodně frustrovaní domácí

Sestava: Chrustek -  Keller – M. Kořínek, Rejdík, Poláček – Krejcar, Stehlík, Tuček, Havlát – Nešvera, Šubín

Střídání: 60.min. Řezáč za Krejcara

             87.min. Müller za Šubína

             90.min.Dlouhý za Řezáče

Už ani nepamatuji, kdy jsme naposledy v Dřetovicích vyhráli. Zpravidla už pod mostem 1:0 prohráváme. A tak snad ani nikdo nemohl předpokládat, že by to mělo být jinak i letos, i když ze začátku to vypadalo jinak. Hrálo se sice oboustranně opatrně, ale my jsme byli o poznání aktivnější a převážně se hrálo na dřetovické půlce. Jenže pak přišla nešťastná 13. min. a přehnaná sebedůvěra našeho stopera, který neodmázl zpětnou přihrávku někam - kamkoli, ale pokoušel se na malém vápně prokličkovat mezi dvěma dotírajícími útočníky. Samozřejmě, že dostal nakopáno a o míč přišel – 1:0. Gól nijak nepřibrzdil naší aktivitu, ba právě naopak, místy jsme slušně domácí přitlačili a několikrát i nadějně ohrozili jejich branku. Nám hrozilo nebezpečí spíše z brejků, ale nebezpečnější jsme byli rozhodně my. Tutovku jsme měli ve 40. min. Přetažený Poláčkův TK hlavičkoval Šubín do břevna a odražený míč dorážel z malého vápna Petr D. do odkryté branky. Jenže kde se vzal, tu se vzal Řezáč a míč směřující do sítě vykopl vedle domácí brány. Dalo by se říci – výborný obranný zákrok.

Druhý poločas začali domácí tlakem, ze kterého vytěžili pár nepříjemných situací, při kterých však byl Chrustek vždy na místě. Také v 52. min. vyrazil štiplavou ránu na roh, ze kterého však domácí skórovali podruhé, a opět díky našim chybám. Úplně volný nikým neobsazený hráč hlavičkoval z malého vápna do prázdné branky, protože Chrustek špatně vyběhl  – 2:0. Za tohoto stavu většinou konečně začínáme hrát a nejinak tomu bylo i nyní. Sice to byla spíš bouchaná nelahodící oku diváka, ale alespoň jsme se vymanili z tlaku a opět byli lepším týmem. Dlouhé minuty to sice žádný efekt nepřinášelo, až v 78. min. přišel dlouhý centr za obranu který dostihl rychlý Petr D. a střelou podél brankáře vykřesal naději. Ta ale netrvala dlouho. Naši vrhli veškerou energii do útočení a trochu zapomněli na zadní vrátka. Víceméně naslepo odkopnutého míče se ujal na půlce domácí útočník, utekl svému strážci, na velkém vápně se kličkou zbavil hned dvojici obránců a ještě si pohrál s brankářem – 3:1. A zase paralela s předchozími zápasy. Bojujeme až do posledního hvizdu, ještě snížíme (dvě nebezpečné střely Pavla D. a Řezáče skóre ještě neměnili, Tučkova nepovedená slavila úspěch co by centr – Šubín hlavou 3:2), ale to co poděláme během 80. minut, to už ke konci nenapravíme.

A ještě na závěr, trochu s despektem často mluvíme o Dřetovicích jako o cizinecké legii, tentokrát nás však porazili třemi góly dřetováci, byť naši odchovanci.

Chrustek – Keller – M. Kořínek, Řezáč, Poláček – Tuček, Šubín, Stehlík, Havlát – Petr a Pavel Donovalovi

Slavoj Kladno a doma, to měla být bodová pojistka zaručující klidnou zimu. Jenže, běžela 7. min. a jeden se nestačil divit. Prohráváme 0:2 a zaplať bůh, že tak málo. Ve 3. a v 10. min. snadno překonali hosté naší obranu a sami proti Chrustkovi nezaváhali. Mezi oběma brankami, naopak dvakrát náš brankář vyložené šance zlikvidoval. Hosté přijeli s velice účinnou taktikou, na kterou jsme dlouho nemohli najít recept. Rychlá kombinace ve středu hřiště a kolmé pasy za obranu znásobené naší laxností a nedůrazem v osobních soubojích. Pro zvrat v utkání bylo proto potřeba přeskupit sestavu. Ve 22. min. se proto dostal na hřiště Keller na místo stopera, Pavel D. se vysunul do útoku a střed zálohy vyztužil Šubín. Změny našemu mužstvu prospěly a přeci jenom jsme otupili soupeřův tlak a také my předvedli několik povedených akcí. Nejhezčí byla ta Řezáčova ve 29. min. Ukázkově se uvolnil na půlce a po narážečce střílel z velkého vápna. Skutečně nebezpečná však byla až akce hostů ve 35. min. při které se opět skvělým zákrokem předvedl Chrustek. Následný náš protiútok vypadal hodně ukoptěně a rozhodně nevypadal nebezpečně. Míč se však dostal k Pavlovi D. a ten uplatnil svůj přehled a přízemní střelou podél brankáře snížil na 1:2.  A ještě do poločasu jsme mohli vyrovnat. Ve 40. min. si na Poláčkův TK naběhl Palov a jeho povedenou střelu z velkého vápna bravurně zlikvidoval brankář hostů.

Do druhého poločasu jsme nastoupili s odhodláním zvrátit nepříznivý stav a podobně jako před týdnem jsme díky zvýšené bojovnosti začali soupeře přehrávat. Důsledkem toho bylo několik slibných šancí, největší z nich ve 49. min. Stehlík jen tak lízl hlavou Poláčkův TK a míč minul o decimetry tyčku soupeřovy branky. Skórovali však hosté. V 55. min. se poprvé v druhém poločase dostali k naší brance, Keller prohrál svůj souboj ve vápně s důrazným špílmachrem hostů a ten sám proti Chrustkovi vyšperkoval akci zpětnou přihrávkou na neobsazeného útočníka – 1:3. Ani dvougólový rozdíl však nemusel nic znamenat, navíc, když jsme hned v 63. min snížili dalekonosnou střelou Pavla D. k tyči – 2:3. Jenže do třetice šli hosté do dvoubrankového vedení. Po hrubé minele Kellera své sólo úspěšně hostující hráč zakončil – 2:4. Ke cti našim slouží, že ani po tomto nesložili zbraně a ještě se pokusili o zvrat. A nechybělo mnoho, možná i ta potřebná kapička štěstí. V 72. min. to bylo zase jen o gól. Po Tučkově ukázkové individuální akci a jeho centru do skrumáže dovršil svůj hattrick Pavel D. a díky těmto aktérům jsme byli i blizoučko vyrovnání. Tučkovu pumelici po rohu vyrazil brankář jen před sebe a z dorážky ho Pavel D. spíš trefil. Jak se schylovalo k závěru utkání, začalo se na hřišti i přiostřovat. Nejprve byl k nám rozhodčí Rubeš hodně shovívavý, když neocenil nejdříve oplácení Řezáče, již majitele žluté karty, a posléze i "žlutý" faul kartou červenou (při faulu hostující hráč dopadl nešťastně na rameno a opět musela zasahovat záchranka. Tóma měl tak možnost si v klidu prohlédnout pohlednou paní doktorku, která pro něj přijela do Lidic). V poslední minutě to vykompenzoval přehlédnutím faulu ve vápně právě na Řezáče a neuznaným gólem volejbalovou smečí Šubína. Za úmyslnou ruku se také on měl podívat ve čtvrtek na pány z disciplinární komise.

A na závěr dvě poznámky: 1) Chrustek dostal čtyři branky, dvakrát však byl sám proti střelci a dvakrát čelil dokonce dvojnásobné přesile. 2) Jako bychom měli v posledních zápasech dva mančafty. Ten na první poločas fotbal moc nebaví a já si říkám, do pytle, proč tam lezou a dělají si takovou ostudu, a ten na druhý poločas, příkladné bojovníky a srdcaře, kteří nevypustí zápas ani třeba za stavu 0:7. Bohužel ti druzí mnohdy již průšvihy těch prvních nedoženou.

Sestava:  Chrustek – Pavel Donoval  – M. Kořínek,  Řezáč, Poláček – Krejcar, Tuček, Stehlík, Palov – Šubín, Petr Donoval

Střídání:  22. min. Keller za Krejcara

Minulé své postřehy jsem zakončil duchaplnou myšlenkou o tom, že fotbal dovede být krutý. A že je to tak, nám ukázal hned v dalším utkání. A tentokráte byl hodně krutý k nám, pravda však je, že každý je svého štěstí strojvůdce…

Po zrušeném utkání se Lhotou "B" pro nepřízeň počasí, jsme si pro další body jeli do Rozdělova, do současného azylu kladenské Sparty. Ovšem na silně podmáčený trávník jsme přijeli absolutně nepřipraveni, nejen co se obutí týče. Chtělo to kolíky, což domácí dobře věděli a to byl první z faktorů, který diktoval dění na hřišti. Druhým, rozhodně důležitějším faktorem bylo, že jsme se při nepříznivém vývoji na první poločas prostě a úplně vyflákli (hlavně slušně Vrátíku, můžou to číst i děti). Hned z prvního protiútoku jsme inkasovali hloupou chybou brankářské trojky Dlouhého. Poláček v souboji podklouzl a míč odkopl pouze na velké vápno, ze kterého pohodlně skórovali domácí do prázdné branky. A kde byl náš brankář? Podle svého velkého brankářského vzoru Blažka nedbaje pokynů, že nemá opouštět brankovou čáru (tam to umí a několikrát to i předvedl) se rozhodl "řešit" předcházející situaci výběhem na velké vápno a než doběhl tam a zpátky bylo to 1:0. Pozvolna jsme se začali osmělovat a vymaňovat se z velkého tlaku a ve 22. min. při domácích stáli všichni fotbaloví svatí. Keller pronikl domácí obranou, přehodil vybíhajícího brankáře a od tyče odražený míč putoval po brankové čáře. Tam chyběli centimetry. Pak však přišla černá čtvrthodinka stehelčevského fotbalu a branky padaly jako sníh před týdnem. A jako přes kopírák. Centr do křídla, pocem, kam deš? Centr na malé vápno, kde postávali domácí ve dvou, ve třech a doklepávali do branky (24., 28., 30., 37. min.). A aby to nebylo tak fádní, na 6:0 zvyšovali po faulu Pavla D. z penalty (40. min.) a vše podtrhnula 41. min. Z penalty rozladěný Pavel D. neměl komu přihrát, tak si vybral jednoho sympaťáka v dresu soupeře, aby i on  se zapsal mezi střelce – 7:0.

Špatně se radí mančaftu co hrát, když se v půlce prohrává o sedm branek. To už lze jenom apelovat na to, že z nás tady mají ….. (soubor písní a tanců, tak nás překřtila domácí střídačka) a že je třeba hrát, když už ne o body, tak o čest. A ono to zafungovalo. Najednou jako by na hřišti byly úplně jiné mužstva. Vyrovnali jsme hru, začali kombinovat a hlavně zvýšili bojovnost a důraz v soubojích. Najednou se začalo ukazovat, jak moc je zranitelná domácí obrana a přišli šance a také branky. Do svých příležitostí se dostávali hlavně díky své rychlosti i domácí, jenže naše obrana fungovala a soupeř již neměl tolik prostoru na zakončení a v podstatě žádnou jejich šanci nelze nazvat gólovou. To my jsme byli před domácí brankou mnohem nebezpečnější a 3:0 vyhraný poločas odpovídá jeho průběhu: 51. min. – přetažený roh hlavičkoval Keller do brankáře a dorážka Řezáče – 7:1, 52. min. – Šubín si obhodil pomalého stopera a přehazoval vyběhnuvšího vysokého brankáře a o půlmetr přehodil i branku, 74. min. - naše rychlá kombinace od vlastního vápna až za půlku a Tučkova přihrávka do volného prostoru na Šubína, ten tentokrát vybíhajícího brankáře napodruhé překonal – 7:2. 82. min. – po několika menších šancích byl ve vápně nejdůraznější Šubín a prostrčil míč pod brankářem – 7:3, v samotném závěru měli ještě góly na kopačkách Keller a Petr D.

Takže podtrženo, sečteno. Na body jsme sice zdaleka neměli, ale s ostudou jsme nakonec neodjeli. Jenže, pokud se nevyvarujeme podobným kolapsům, budeme se o bytí ve lll. třídě třást až do konce sezóny. 

Sestava:  Dlouhý – Pavel Donoval – M. Kořínek, Řezáč, Poláček – Tuček, Stehlík, Rejdík, Petr Donoval – Šubín, Keller

Střídání: 45. min. Ševčík za Poláčka 

Poslední letošní utkání - dohrávka proti Lhotě "B" měla rozhodnout, zda přezimujeme v poklidných vodách středu tabulky s naplánovaným ziskem patnácti bodů či nikoli. Mnozí si pamatujeme poslední dvě utkání proti tomuto soupeři v předloňském ročníku, kdy jsme na podzim slavně zvítězili ve Lhotě 4:0 a ve velké euforii jsme očekávali, že toto je odrazový můstek ze sestupového pásma a jarní domácí utkání, které definitivně stvrdilo náš sestup.

 Zpět ale do současnosti. Soupeř nastoupil do utkání s deseti hráči (jedenáctý dorazil až na druhý poločas) s čistě béčkovou sestavou a tak se zdálo, že nic nemůže zabránit našemu hladkému vítězství. A začali jsme, jak se patří na favorita, velkým tlakem a hned na úvod 100% gólovkou. Tuček zatáhl po straně, z jeho přihrávky po zemi nastřelil Petr D. brankáře a odražený míč nedokázal Keller uklidit do prázdné branky. Jenže přišel první protiútok hostů a vše bylo jinak. Dlouhý aut do vápna prodloužený hlavou přistál obloučkem přímo pod vinglem – 0:1. Takže náš tradiční úvod. Vyrovnání přišlo naštěstí hned v 8.min. po Poláčkově TK (Řezáč hlavou prodloužil na Petra D.) – 1:1. Hosté však nadále hráli vyrovnanou partii, nedovedli jsme si vytvořit souvislejší tlak a hrozili jsme především z brejků. Kellerovo zatažení po lajně skončilo nepřesným centrem do vápna, neuvěřitelně dopadla i Šubínova akce ve 25.min. Martin obalamutil na půlce svého strážce a na brankáře chtěl vyzrát kličkou. V rozhodující chvíli si však míč zaskotačil na nerovnosti, takže brankář míč vyrazil před Kellera a jeho pokus již ležící brankář vykopl. Rovněž náš brankář dostal příležitost předvést své umění, když ve 40.min. propadla celá naše obrana, kterou se proháčkoval útočník a Chrustek nohama vykopl. A o chvilku později se červenala obrana opět a Chrustek vytáhl další ze svých zázračných zákroků a jeho vyraženou střelu nedopravili hosté do prázdné branky.

Do druhého poločasu nastoupili hosté již v plném počtu a opět se ukázalo, jak ošidná je hra proti deseti. Ztráta výhody hráče navíc jako by nás nakopla k lepšímu výkonu a najednou jsme začali soupeře přehrávat. V 51.min. autem z půlky vyslal Řezáč Havláta k průniku po křídle a po ukázkovém uvolnění jeho centr doklepl na dlouhou nohu Šubín do branky – 2:1. Dlouhé minuty se potom na hřišti nic moc nedělo, drželi jsme soupeře na distanc od naší branky, ale bez viditelné snahy pojistit si vedení. A zahrávali jsme si s ohněm! Hosté se nesmířili s prohrou a ke konci zápasu zmobilizovali své síly a vrhli se do útoku. Naše obrana však na rozdíl od prvního poločasu pracovala bezchybně a naopak díky otevřené obraně hostů jsme se dostali do několika slibných akcí. Povedená střela Tučka z voleje šla těsně nad, při Stehlíkově střele byl na místě zase brankář.

Takže, co říci na závěr sezóny? Konec dobrý, všechno dobrý? To rozhodně ne. 9.místo a 15.bodový zisk sice splnilo plán a dávají nám určitý klid do jarních odvet, ovšem spokojenost není moc na místě. Některé naše výkony byly ostudné a kvůli zbytečné nekoncentrovanosti v začátcích téměř všech utkáních nás připravují o umístění ve vyšších patrech tabulky, kam si myslím, že patříme.

Chrustek – Pavel D. – M. Kořínek, Řezáč, Poláček – Havlát, Stehlík, Šubín, Tuček – Keller, Petr D.

Po dvou prohrách jsme se přiblížili k nebezpečnému pásmu a další ztráta by nás mohla v závěrečném účtování hodně mrzet. A skládat reparát se Švermovem, to je oříšek i na domácím hřišti (přehozeno na švermovskou žádost) a i když letos nemají loňskou formu, kdy dlouho bojovali o postup.

Proto jsme začali hodně opatrně podobně jako v předchozích utkáních, ve kterých jsme brali body favoritům. Že však umíme i dopředu jsme předvedli již v 5. min. Dlouhý centr na velké vápno Petr Donoval sice netrefil, míč však ještě doběhl, ale zpětná přihrávka nenašla dobíhajícího Stehlíka. Naše útočné choutky však na dlouho přibrzdilo zranění Šubína, jehož již v 10. min. vystřídal Krejcar. Jediné, k čemu jsme se dostali, byly dvě dalekonosné střely aktivního Havláta, obě do stejného místa – půlmetřík od šibenice. Hosté na tom byli, co se týče příležitostí, dlouho ještě hůře. První (za to však tutovou) měli i přes stálý tlak až po půlhodině. Sólíčko z půlky přes tři hráče neukončil ani skluz Pavla Donovala. Ze souboje se míč odrazil zpět k soupeři a ten na malém vápně přestřelil. Svou převahu hosté zaslouženě zúročili ve 39. min. Zbytečný faul kousek za velkým vápnem, technická střela k tyči - 0:1.

V poločase se trenér rozhodl promíchat sestavu a pokusit se se zápasem ještě něco udělat. Na místo předstopera stáhl vepředu nevýrazného Řezáče a do útoku vysunul Pavla Donovala. Obraz hry se sice proti poločasu změnil, Řezáč hodně oživil střed pole (patřil ve druhé půli k nejlepším na hřišti a také po zápase byl oporou, protože přinesl kamarádům ochutnat pršut) a tlak hostů již zdaleka nebyl takový, jako v úvodním dějství, ale dopředu to stále hodně skřípalo. Postupně se však hra přesouvala stále více na polovinu hostů, ale v obrat již asi nikdo nevěřil. První naše povedená akce přišla až v 80. min. Pavel vyhrál souboj na velkém vápně, postrčil na bratra a ten i v tísni dokázal vystřelit a překonat překvapeného brankáře hostů 1:1. S dělbou bodů by asi byli spokojeni všichni na hřišti, ne však Petr Donoval. Po dlouhém Chrustkově výkopu (druhá jeho letošní asistence) se vymanil z trojnásobné přesily a šokoval hosty podruhé (83. min.). Ale ani to ještě nebylo z jeho strany vše. V poslední minutě zatáhl míč k rohovému praporku a tam se snažil míč co nejdéle podržet. Myslím, že to viděl někde v televizi. Jenže mu to tam připadalo asi nudné, tak si prohodil míč mezi dotírajícími Švermováky a jim nezbylo, než přerušit faulem. K TK téměř z rohu se postavil Poláček, kterému do té doby standardky vůbec nešli. Tentokrát však kopl výborně na bližší tyč a hlavička Stehlíka dovršila švermovský osud. Fotbal dovede být hodně krutý.

Sestava : Chrustek – Pavel Donoval – M. Kořínek, Rejdík, Poláček – Havlát, Stehlík, Šubín, Petr Donoval – Keller, Řezáč

Střídání: 10. min. Krejcar za Šubína

Po neúspěchu a hlavně tragickém výkonu v minulém kole jsme do utkání s jedním z největších adeptů na postup nastoupili hodně zakřiknutě. Hra byla sice o poznání lepší, nicméně hodně alibistická stylem vše na Stehlíka a on už si nějak poradí, nemohla proti kvalitně hrajícím sebevědomým hostům přinést úspěch. Za celý poločas jsme ohrozili soupeřovu branku jen jednou (viz. níže), za to hosté si kvalitně protrénovali ofenzívu. Ve 13. min. se na jeden ze svých výletů vydal stoper Pavel Donoval, nepřesně však na půlce přihrál bráchovi. Následoval rychlý protiútok, přečíslení a najednou se ocitli dva hráči proti Chrustkovi. Ten je však na lajně výtečný, střelu z bezprostřední vzdálenosti zlikvidoval a dorážku odvracela naše obrana z brankové čáry. Téměř totožná situace nastala ve 31.min. Nepřesná rozehrávka, rychlý protiútok a tentokrát byl brankář na střelu krátký – 0:1. V poslední čtvrthodině jsme jen zoufale přihlíželi tlaku Bělče, tři gólové šance dopadli pro nás ještě dobře (dvakrát se vyznamenal Chrustek, jednou netrefil prázdnou branku z malého vápna jejich útočník), po čtvrté již zahřmělo. Dvě min. před přestávkou při centru na bližší tyč předskočil kulhajícího M. Kořínka útočník – 0:2. Do hry nás v poslední min. vrátil Pavel D. po Poláčkově rohu. Nepovedený odkop obrany přistál u jeho nohou a on chladnokrevně zavěsil – 1:2.

Zraněný Michal do druhého poločasu nemohl nastoupit a přerušil tím fantastickou sérii hodnou zápisu do Guinessovy knihy rekordů. Dohledá však někdo, kolik zápasů v kuse nechyběl ani minutu? Přeskupení obrany a příchod Řezáče na post předstopera, gól do šatny a asi také domluva v kabině hru značně oživilo a najednou jsme se k úžasu hostů jejich hře vyrovnali a po několika menších šancích jsme v 62. min. vyrovnali i skóre. Po TK z hodně ostrého úhlu se ve skrumáži nejlépe orientoval Stehlík – 2:2. Bohužel nadějně se vyvíjející utkání jsme si sami pokazili. V 70. min. po zbytečném faulu před šestnáctkou hosté výstavní střelou k tyči opět strhli vedení na svou stranu a po chvíli provětral celou naší obranu hostující útočník a sám proti Chrustkovi zvýšil na 2:4. To však ještě utkání nekončilo. Ani dvoubrankové vedení nás nepoložilo a naše ofenzívní snaha byla odměněna v 83. min. Chrustkův dlouhý výkop našel Petra D. a ten šel neohroženě do souboje hned s trojicí obránců a snížil na 3:4 (druhá letošní Chrustkova asistence). Ani náš závěrečný tlak nebyl úplně marný a hosté si hodně oddechli po závěrečném hvizdu rozhodčího Hudery.

Sestava: Chrustek – Pavel Donoval – M. Kořínek, Rejdík, Poláček – Havlát, Stehlík, Šubín, Tuček – Petr Donoval, Keller

Střídání: 45. min. Řezáč za M.Kořínka, Krejcar a Palov

Po dobrých výkonech v posledních kolech se nám do možná trochu podceňovaného Svinařova odjíždělo s optimismem. Sice ne úplně kompletní a téměř bez náhradníků, ale i tak jsme o úspěchu nepochybovali.

Jenže hned začátek utkání nás vrátil do reality a takříkajíc posadil na zadek. Problém byl již v tom, že naši opustili úspěšnou taktiku a snažili se přehrát soupeře napadáním hned od velkého vápna a s vysunutou zálohou. Na úzkém hřišti však domácí se značnou výškovou převahou ví jak hrát. Zahustili střed obrany a snadno překopávali naší zálohu a jejich rychlí a důrazní útočníci větrali naší obranu. A naši? Absolutně bez přihrávky, bez nápadu, naivní kličky do soupeře, nedůraz v osobních soubojích. Výsledkem byl nudný nekoukatelný bum bum fotbal. Ještě štěstí pro diváky, že alespoň domácí se občas dostali do kloudnější akce. Již ve 2. min. po centru na dvoumetrového hlavičkáře jen taktak vyškrábl Táborský futsalovým zákrokem na roh. Teprve po pětadvaceti minutách jsme se dostali k brance soupeře a po několika rozích jsme si vytvořili i jednu šancičku. Míč proskákal nikým neatakován malým vápnem a těsně minul svinařovskou branku. Ale hned vzápětí nás opět podržel Táborský zlikvidováním brejku po neskutečné minele jednoho z obránců. Bylo by nespravedlivé ho jmenovat, protože tragických hráčů bylo v našich dresech tolik, že vyjmenovat je by zabralo hodně času.

Pokud si někdo myslel, že nic horšího, než první poločas ani zahrát nemůžeme, šeredně se zmýlil. V první půlce jsme alespoň trošku drželi domácí na uzdě, ve druhém poločase jsme již nestíhali ani náhodou. Hned první minuta přinesla tutovku na hlavu svinařovského dlouhána, který se po rohu, kde se vzal, tu se vzal, objevil na bližší tyči před brankářem. Naštěstí při své výšce asi není dobrým hlavičkářem. Vynahradili si to však domácí ve 49. min. Trestňák z 25m přesně zapadl k tyči – 1:0. Chyba byla, že jinak skvělý Táborský nechtěl postavit zeď. To nechápu. Napravil svou chybu však mnohokrát. Z množství šancí vyberu třeba tu, kdy po tisící naší chybné rozehrávce ho pronikající útočník nastřelil a z dorážky nastřelili domácí břevno (59. min.). Přibrzdit rozjeté domácí jsme se pokusili výměnou nešťastného Řezáče za Krejcara (spolu s Pavlem Donovalem a místy s Michalem Kořínkem patřil k tomu lepšímu) a vytažením Pavla D. dopředu. A pak přišli naše dvě minuty, kdy jsme ukázali, že do Svinářova přijeli třetitřídní fotbalisté a ne… (a teď mě nenapadá kdo, abych třeba neurazil nějaká kopyta). V 65.min. poslal do vápna dlouhý pas Pavel D., který Šubín sklepl prsama na Tučka a ten se pěkně položil do střely. První střelu na branku vytáhl brankář na roh, po kterém dvakrát nebezpečně pálil Petr D. Jenže, to bylo z naší strany vše. Sice jsme se snažili přitlačit soupeře, ale veškeré naše počínání bylo nepředstavitelně bezzubé. Jediné, čeho jsme docílili bylo to, že se domácím lépe pronikalo do naší otevřené obrany a jenom jejich totální neschopnost proměnit i ty nejvyloženější šance způsobila, že jsme odjížděli s hodně lichotivým výsledkem.

Brr, rychle zapomenout.

SESTAVA: Táborský – Pavel Donoval – Kořínek M., Rejdík, Poláček – Tuček, Šubín, Stehlík, Petr Donoval – Keller, Řezáč

STŘÍDÁNÍ: 68. min. Krejcar za Řezáče

Ve Vinařicích nás prý nemají rádi. A ukázalo se to i v předposledním kole minulého ročníku, kdy naše ztráta by vrátila do hry o postup Lidice a Vinařice našlapaly svou rezervu hráči z Áčka co to šlo, aby nám cestu do lll. třídy ještě zkomplikovaly. Po našem vítězství si musel rozhodčí zjednat policejní doprovod, jinak by asi se zdravou kůží z Vinařic neodešel.

Do utkání jsme vstoupili velice sebevědomě. Sice jsme se podobně jako v minulých utkáních netlačili dopředu, spíše jsme vyčkávali na vlastní polovině, přesto jsme hned v první minutě mohli jít do vedení. Po rohovém kopu se k odkopnutému míči dostal Havlát a ranou z 30m trefil tyč. Druhá střela z podobné vzdálenosti byla o ještě povedenější. To Pavel Donoval zakroutil TK přes zeď k tyči, u které byl hostující brankář Ondra Detvianský pozdě – 1:0. Hosté prověřili Chrustka ve 12. min. Střelu hlavou z malého vápna po rohu reflexivně vytáhl nad břevno. Přestože měli hosté míč častěji na svých kopačkách, gólové příležitosti byly spíš na jejich branku. V ní svou chybičku při prvním gólu několikrát napravil Detvianský a byla to především jeho zásluha, že byli vinařičtí stále ve hře. Postupně zlikvidoval střelu Petra D. z bezprostřední vzdálenosti z dlouhého autu Řezáče (18. min.), Šubína po průniku Stehlíka (31. min.) a sólo Řezáče ve 42. min. (střelu po zemi reflexivně vykopl). Mezi naše příležitosti se vklínila i jedna Vinařická. V 31. min. po Havlátově hrubce se vyznamenal Chrustek při sólovém nájezdu.

Podobně jako první půli, také druhou jsme začali gólovou šancí. Stehlíkův centr však musel hrát Petr D. z první a obtížný míč netrefil podle svých (a také našich) představ. Jenže hosté byli o poznání aktivnější a svou převahu dovedli až k šancím. V 57. min. pohromě ještě zabránil Pavel D., když střelu z malého vápna nadzvedl nad branku, v 59. min. po rychlém protiútoku si už střela volného hráče z 10m do sítě cestu našla 1:1. Po obdržené brance naši hráči pochopili, že pouze s pasivní obranou si nevystačíme, zrychlili hru dopředu a v tom je naše síla. Aktivní obrana s rychlým přechodem do protiútoku. Ke znovuzískání vedení nám stačili 4 min. Přetažený TK Poláčka nadvakrát a ještě od tyče dopravil do branky Řezáč – 2:1. V 68. min. si gólovou asistenci připsal Chrustek. Jeho dlouhý výkop od branky zpracoval Petr D. a pěknou střelou z 20m trefil odkrytou část branky. Situaci mu hodně ulehčil zvědavý Detvianský, který daleko od své svatyně přihlížel dění před naší brankou a nestihl se včas vrátit. Dvougólový náskok a blížící se konec zápasu nám velel soustředit se již jen na obranu a zbytečně neotvírat okénka v defenzívě. Úporná obrana a výborný Chrustek drželi tento náskok až do poslední minuty, ve které hosté přeci jenom zkorigovali na konečných 3:2.

Zajímavý a bojovný zápas a výborný výkon celého mužstva, především zadní řady. A hlavně 3 body. Maximální spokojenost.

Sestava: Chrustek – Pavel Donoval – M. Kořínek, Rejdík, Poláček – Havlát, Šubín, Stehlík, Petr Donoval – Keller, Řezáč

Střídání: 56. min. Tuček za Kellera

 77. min. Palov za Havláta

I přes překvapivý úspěch v minulém kole nebylo mezi námi moc lidí, kteří by věřili tomu, že bychom mohli uspět v utkáním s dosud plně bodujícím lídrem Hostouní "B", o jehož síle svědčí i to, že v minulém kole dokázali otočit skóre z 0:3 na 5:3. Na druhou stranu inkasovat doma tři branky není zrovna dobrá vizitka pro tým s postupovými ambicemi.

Oproti minulému kolu navíc musel trenér pozměnit v minulém kole tolik úspěšnou obrannou řadu. Při zranění Poláčka se na místo předstopera vrátil Řezáč a při neúčasti dalších hráčů se v útoku objevil Dlouhý. Bohužel nebyl již nikdo na střídání. Naši začali velice sympaticky bez bázně z favorita a mírný tlak přetavili na několik menších příležitostí. Postupně se začali prosazovat i hosté, ale v 10. min Pavel Donoval centroval na velké vápno, kde Stehlík hlavou sklepl na Kellera, který byl zezadu skolen nedovoleným způsobem. K nařízenému PK se hrdinně postavil Tuček, který si věřil natolik, že nerespektoval pokyn trenéra (na exekuci byl vybrán Pavel D.). A kopnul to fakt (nebo fuck?) blbě, téměř doprostřed branky, takže pro brankáře to byla lahůdka. Hostouň nás po přežité pohromě zatlačila k našemu vápnu a vypracovala si dvě slibné příležitosti. Obě zakončovali naštěstí z úhlu a díky včasným vyběhnutím Táborského jsme stále drželi bezgólový stav. Bohužel jen do 29. min. Z nenápadné akce se hosté dostali ke střele ve vápně, kterou Táborský stačil jen vyrazit k dobíhajícímu hráči, ten bokem k brance špičkou přes sebe otevřel skóre – 0:1. Vedení hosty jako by uspokojilo a až do konce poločasu se hrál téměř vyrovnaný zápas.

Pojistit vedení si mohli hosté hned svou první akcí ve druhém poločase. Spíš než střela, nákop směrem k hodně z branky stojícího Táborského skončil na břevně. Naši odpověděli po chvilce, na dlouhý centr za obranu však Petr Donoval jen těsně nedosáhl. Úspěšnější jsme byli až v 67. min. Dlouhé Řezáčovo (na místě předstopera se konečně našel a připomněl nám své skvělé chvíle na tomto postu v dorostu) vhazování prodloužil Stehlík před branku a překvapení hosté jen přihlíželi hlavičce Šubína – 1:1. Vyrovnání přišlo po marném dobývání naší perfektní obrany a hosty značně rozhodilo. Dál sice drželi míč na svých kopačkách, ale marné byly jejich snahy, naše obrana je prakticky nepustila do šance. Nebezpečná byla jenom střela z úhlu v 85. min, kterou Táborský vytáhl na roh. Konec utkání byl velice nervózní a kdyby chtěl pan rozhodčí Dvořák vylučovat, mohl. Nezvládnuté emoce Táborského po zbytečném faulu na něj si o vyloučení říkaly.

Sestava: Táborský – Pavel Donoval – Kořínek M., Řezáč, Rejdík – Tuček, Šubín, Stehlík, Petr Donoval – Dlouhý, Keller

Neveselo truchlivo (slovy klasika) jsou po třech kolech pouhopouhé dva bodíky a vidina utkání v loni okresních Tuchlovicích, a pak na hřiště lídra do Hostouně… A ještě zraněný Chrustek a Táborský v práci.

A tak si hodně ostrou premiéru v základní sestavě odbyl Dlouhý. A hned po první akci domácích mohlo být zle. Dlouhý rozehrál míč do strany na Poláčka a na něj se jako sršni sesypali hned tři běhaví ambiciózní mladíčci z Tuchlovic, obrali ho o míč a postupovali sami na překvapeného Dlouhého, který jen přihlížel. Běhaví ambiciózní mladíčci měli ještě jeden a asi nejdominantnější přívlastek - zbrklost. Sami před prázdnou brankou nedokázali skórovat. Jinak dlouhé minuty stereotyp. Po úvodním chaosu se naše obrana uklidnila, soustředěně sešikovaná odrážela nápory domácích i za cenu dlouhých odkopů kamkoli. A domácí? Stále do plných bez nápadu jak prolomit náš obranný val. A tak jsme spoléhajíc na brejky začali vystrkovat drápky. Ve 33. min. se utrhnul Petr D. a zakončoval vedle, podobně jako o minutu později Řezáč, který obral na půlce trochu laxního obránce. Domácí nedali na naše varování a o další minutu nevěnovali pozornost Pavlu D., který se rozhodl trochu se proběhnout a vysprintoval ze svého stoperského postu na dlouhý odkop až k velkému vápnu soupeře. Tam s poděkováním obral o míč brankáře a zakončoval do prázdné branky. Vedení trochu překvapivé, ale vzhledem k tomu, že si domácí prakticky nevytvořili za celý poločas (s výjimkou první minuty) žádnou šanci, tak vzhledem k našim dvěma předešlým akcím možná i spravedlivé.

Druhý šok pro domácí přišel ve 48. min. Petr D. nevěda co s míčem vystřelil snad ze 40m sice přímo na brankáře, ale ten si k překvapení všech srazil míč do sítě – 2:0. Obrázek hry se sice nezměnil, svižní domácí se střemhlav vrhali do útoku, naše obrana s velkým nasazením (s nasazením života, jak komentoval jeden tuchlovický divák) útoky odvracela a vysílala naše tykadla do brejků a do šancí - 49. min. Šubín zatáhl až k brankové čáře a naservíroval míč Havlátovi za malé vápno, jeho bomba zatřásla brankovou konstrukcí, 58. min.  – dlouhý pas na Řezáče, ten se zasekávačkou zbavil obránce a počkal s centrem na z půlky dobíhajícího Petra D., další zasekávačka a přihrávka na Kellera. Jeho střelu brankář tentokrát bravurně zlikvidoval, 72. min. Pavel D. z TK z vlastní půlky přistrčil bráchovi k lajně, zatažení k brankové čáře a nepřesná přihrávka na volného Řezáče na penaltu, 73. min. další brejk Šubína přes půl hřiště s obráncem na zádech a šťouchnutí pod brankáře – 0:3, 76. min. – v brejku tentokrát Keller a po jeho sražení ve vápně Poláček z penalty nezaváhal – 0:4, 82. min. – Krejcar se ukázkově uvolnil na velkém vápně a přihrál před brankáře Řezáčovi, jemu se však v koncovce nedaří. A na závěr jediná šance domácích, která stojí za řeč – centr do malého vápna, kde byli v tu chvíli jenom naši, si Dlouhý srazil do branky. Šampáňo za vychytanou nulu nám zachránil výkopem z brankové čáry Pavel D.

Takže, překvapení kola, první naše vítězství po našem výborném výkonu, kdy všichni hráči odvedli své maximum a někdy i o kousek více. Podle výčtu šancí to vypadalo jednoznačně, ale nenechme se mýlit, při troše smůly to mohlo dopadnout obráceně. Chválím trenéra za dobře zvolenou taktiku a také rozhodčího. Za celý zápas neudělal větší chybu a přispěl k férovému průběhu zápasu.

Sestava: Dlouhý - Pavel Donoval - Kořínek M., Rejdík, Poláček - Petr Donoval, Šubín, Stehlík, Havlát - Řezáč, Keller

Střídání: 75. min. Krejcar za Petra Donovala

Asi nikdo ze zúčastněných nezapomene na jarní dramatické utkání v Lidicích, které prakticky rozhodlo o našem postupu. A protože nakonec postoupil i náš soupeř z druhého místa, potkáváme se po čtvrt roce znova.

Lidice přijely s úplně jiným týmem, což ještě více vyzdvihuje náš jarní úspěch a od samého začátku jsme byli lepším týmem. Hned ve 4. min. jsme si názorně ukázali, co by mohlo na pomalejšího soupeře platit a po přímočaré akci na jeden dotek jsme se po ose Poláček – Stehlík – Tuček dostali od vlastní branky na soupeřovo velké vápno. Střelu po zemi vyškrábl brankář na roh. A z něho i z následujícího jsme hrozili hlavičkami Kellera a Pavla D. V 10. min. jsme předvedli další přímočarou akci od vlastní branky, tentokrát se na jejím konci ocitl Keller, který se uvolnil přes svého strážce a přihrávkou našel Šubína na malém vápně. Martin hodně z úhlu a v tísni potvrdil mojí teorii, že bodlo je nejnebezpečnější střela – 1:0. Svůj čich na góly potvrdil i v 18. min., po ostrám Poláčkově rohu se nejlépe zorientoval ve skrumáži hráčů a zvýšil na 2:0. Naše vedení bylo naprosto zasloužené, protože jsme soupeře jasně přehrávali. Největším naším protivníkem byl však rozhodčí pan Choleva. Od začátku jsem měl takový podivný pocit, že se něco děje a se svými obavami jsem se svěřil i nejsmutnějšímu hrdinovi jarního duelu Tómovi. Pan Choleva od začátku šikovně připískával hostům a zcela nekompromisně zareagoval při první příležitosti. Hned po našem druhém gólu se lidický útočník obtáčel na rohu velkého vápna kolem stojícího Poláčka, šlápl si na balón a nepatrně při tom škobrtnul o jeho nohu. I tohle se jako penalta nechá písknout – 2:1. Snížení hosty nakoplo a vyrovnali hru v poli, ale až na tři náznaky šancí nebyli nebezpeční. Ke gólu jsme naopak byli blíže my ve 27. min. (opět po kolmici střílel z úhlu ze zadu tísněn Petr D. do brankáře) a ve 40. min. po centru na vzdálenější tyč se Tuček výborně obtočil kolem obránce, našel  pod sebou Havláta, který maje míč hodně pod nohou spíš zakopl než vystřelil. Teprve ke konci poločasu se ke slovu dostali také hosté. Po špatné rozehrávce na polovině hřiště přišel centr do nezformované obrany, lidická hlavička šla těsně nad.

Začátek druhé půle byl opět plně v naší režii. Dařila se kombinace, byli jsme rychlejší na míč a přišly i šance. Gólové byly dvě. V 52. min. předvedl hezkou akci Tuček, píchl si míč podél obránce a jeho střelu vykopl vybíhající brankář a po Stehlíkově hlavičce z malého vápna v 57. min. chybělo pár decimetrů. Hosté se dostávali ke slovu jenom díky našim chybám. V 60. min. po hrubém nedorozumění v obraně šli do přečíslení, koncovku však okopírovali od nás a branku netrefili. Úspěšnější byli v 65. min. To se dostali podruhé v poločase k naší brance a po několika našich nedůsledných odkopech a nešťastných odrazech se míč dostal do vápna k útočníkovi, který lehkým bodýlkem (vida, zase bodlo) poslal míč k tyči – 2:2. Naši však pokračovali v tlaku, ale také v neproměňování tutovek. 69. min. Stehlík se řítil sám proti vybíhajícímu brankáři a ještě přihrál na volného Řezáče, který netrefil  prázdnou branku. 71. min. po rohu několik nebezpečných dorážek a nakonec břevno. I další šance zůstali nevyužité. A tak následoval trest v podobě centru do malého vápna do zcela nezkoncentrované obrany. Útočník sice poslal míč na Chrustka rukou, to však rozhodčí neřešil a nám nepomohl ani reflexivní zákrok našeho brankáře, protože na dorážku byl již krátký – 2:3. Třicet minut je meleme a pak tohle! Převelice se hosté radovali tak, že zapomněli, že ještě není konec a z protiútoku se konečně podařilo skórovat Řezáčovi. Naštěstí, protože ve zbytku utkání nás již pan rozhodčí Choleva k ničemu nepustil. Po právu ho objímali po zápase hostující hráči, protože na jejich úspěchu měl největší zásluhu on. Byl první hvězdou zápasu. Svůj vztek na něj jsem si dětinsky vybil tím, že jsem mu zaplatil hrstí drobných. Ani při tom nemrknul. Ani drobné panu Cholevovi nezapáchají.

Chrustek – Pavel Donoval – M. Kořínek, Rejdík, Poláček – Havlát, Stehlík, Šubín, Tuček,  - Petr Donoval, Keller

Střídání: 25. min. Řezáč za Kellera

             38. min. Krejcar za Šubína

Po úvodní remíze se jen těžko dalo očekávat, že bychom domácí ztrátu dohnali právě na Dobré. Čechie je především doma velice kvalitní, takže úvodní tlak domácích nikoho nemohl překvapit. Na dvě z tlaku vygenerované menší šance, obě zakončované hlavou po centru za obranu, jsme překvapivě odpověděli my gólovou příležitostí. Petr D. šikovně sklepl na Kellera, který postupoval sám na branku. V zakončení pouze trefil vybíhajícího brankáře. Z následného rohu hlavičkoval Šubín podél branky vedle. Že hrajeme vyrovnanou partii jsme potvrdili odpovědí po dalekonosné střele, při níž se zaskvěl Chustek. Z protiútoku se již podruhé octl v brejku Keller, trochu z úhlu však volil přihrávku pod sebe na dobíhajícího Tučka. Ani nadvakrát však přihrávku neprotlačil přes brankáře. Doberští kontrovali prakticky z dalšího protiútoku. Svou velkou výškovou převahu využili k nebezpečné hlavičce po centru do skrumáže  na malé vápno. Zkrátka, bylo se na co koukat a bylo velice sympatické, že i přes mírnou převahu v poli byly naše akce mnohem nebezpečnější. To potvrdila i akce Šubína ve 32. min. Utekl svému obránci a hodně tísněn se snažil prostřelit brankáře. Vhodnější by byla přihrávka na úplně volného Kellera. Chybičku však napravil vzápětí když se rybičkou položil do ostrého centru Poláčka – 0:1. Rozhodně kandidát na gól roku. Také další jeho hlavička ve 38. min. po povedené kombinaci celé ofenzívy měla skončit brankou. Závěr poločasu byl již plně v naší režii, mezi dalšími šancemi byla nejnadějnější Rejdíkova střela po Šubinově kolmici.

Do druhého poločasu domácí prostřídali sestavu a posilněni o hráče A-mužstva začali tlakem. Množili se i jejich šance, v 54. min. opět hlavou, či v 57. min. kdy střela z úhlu lízala tyč. Některým našim hráčům začínali docházet síly, tlak domácích rostl minutu po minutě a po čtvrthodině domácí po sérii rohů srovnali na 1:1. Teprve stažení Kellera na předstopera trochu tlak eliminovalo, bohužel naše hra dopředu tím hodně ztratila a za celý druhý poločas se prakticky odehrál na naší polovině. Přežili jsme i velkou šanci v 78. min. (útočník ve vápně tak dlouho váhal se střelou, až prováhal) a zdálo se že bychom přeci jenom mohli odvést cenný bodík. Jenže co nezmohli domácí, podařilo se nám. Rychlému útočníkovi domácích se povedlo přespurtovat svého strážce a jeho centr v tísni srazil Poláček za Chrustkova záda. Naše zoufalá snaha po vyrovnání přinesla pouze rychlý protiútok do otevřené obrany a zvýšení na konečných 3:1.

Odposlechnuto z lavičky domácích slova jejich trenéra: „Kdybychom v půli prohrávali 4:0, tak by se nikdo nedivil“. Co k tomu dodat?

Chrustek – Pavel Donoval – M. Kořínek, Rejdík, Poláček – Palov, Šubín, Tuček,  - Petr Donoval, Keller

Střídání: 60. min. Zelenický za Palova

             76. min. Dlouhý za zraněného Petra Donovala

S obavami jsem shlížel k úvodnímu utkání nového ročníku po návratu do lll. třídy. Hřebeč "B" sice patří k příjemnějším soupeřům a loňská jízda čtvrtou třídou naznačila kam patříme, ale nepřesvědčivé výsledky přípravy s ostudnou prohrou 5:1 s Dřetovicemi na závěr a navíc neúčast Stehlíka nás do role favorita nestavěla. Takže nový trenér Tomáš Poký Podraský rozhodně neměl premiéru jednoduchou.

A utkání začalo v duchu papírových předpokladů. Hrálo se spíše na naší polovině. Snažili jsme se  eliminovat tlak hostů soustředěnou obranou i za cenu odkopů daleko do pole a až na zaváhání v 10. min. (drobné nedorozumění obránců a náhodně odražený míč k volnému hráči, jehož střela skončila na tyči) to vycházelo. Na druhé straně naše pokusy o rychlé protiútoky se zkušená obrana hostů nerozpakovala řešit faulem v bezpečné vzdálenosti od branky a proti zformované defenzívě jsme se nemohli prosadit. Přesto se tato taktika hostům vymstila ve 20. min. Po, tuším, že pátém faulu na Šubína na půlce hřiště odvraceli hřebečtí na roh. Poláčkovu rozehru na přední tyč nadzvedl někdo z chumlu hráčů k Tučkovi a ten zády k brance otevřel skóre utkání – 1:0. Naše vzhledem k průběhu hry překvapivé vedení, značně pošramotilo sebevědomí soupeře a díky tomu se nám podařilo vyrovnat hru v poli. Bohužel to byli hosté, kdo si vytvářeli více nebezpečných situací před soupeřovou brankou. První velká přišla po půlhodině hry. Naše obrana reklamovala aut a jako by zapomněla, že hra je přerušená až hvizdem rozhodčího. A tak se stalo, že se osamocený útočník ocitl tváří v tvář Táborskému. Zkušeně ho kličkou poslal na zem a sám před prázdnou brankou podklouzl a míč se mu zamotal mezi nohama. Do druhé a tentokrát gólové šance se dostali ve 44.min. opět po naší taktické chybě. Při protiútoku jsme nepochopitelně chtěli zahrát ofsajdsystém, který jsme nikdy nehráli. Do pasti jsme sice chytli hned tři hráče, centru za obranu se však zmocnil hráč čtvrtý, který v okamžiku přihrávky mimo hru vystaven nebyl 1:1.

Druhý poločas začal v poklidném tempu. Věkově starším hostům docházel dech, naši hráči postupně přebírali iniciativu a hrálo se mnohem více na hřebečské straně. Kolem 55. min. se hosté dostali pod velký tlak, který vyvrcholil v 58. min. Řezáčovou střelou nad z těžké pozice na malém vápně. Soupeř se soustředil již jen na obranu a po několika menších šancích přišly i velké. V 71. min. hodně aktivní Tuček hrající s kapitánskou páskou výborně zatáhl až do vápna, kde našel přihrávkou právě vystřídavšího Zelenického. Střelec pátečního hattricku za staré pány však sám u branky ani nevystřelil. V 75. min. našel dlouhý Řezáčův aut volného Kellera na malém vápně. Jeho střelu zlikvidoval výborný brankář hostů včasným vyběhnutím. Největší šance přišla v 82. min. Po našem rohu se k odraženému míči dostal Rejdík a na jeho polostřelu do skrumáže jen o centimetry nedosáhl Řezáč.

Vzhledem k průběhu prvního poločasu byla remíza spravedlivá a s bodem a hlavně s předvedenou hrou můžeme být spokojeni.

Sestava: Táborský – Pavel Donoval – M. Kořínek, Rejdík, Poláček – Řezáč, Tuček, Keller, Palov – Šubín, Petr Donoval

Střídání: 70. min. Zelenický za Palova